Plakáty s Dykem v kostýmu Četníka ze Saint Tropez mě děsily dlouho dopředu, protože jsem tak nějak vnitřně tušil, že stejně jako většinou tuzemských spektáklů poslední doby se budu moct (čti muset) na vlastní oči pokochat i touhle nádherou. Trailer pak můj děs jen umocnil, a když jsem byl v premiérový den v kině pouze se dvěma dalšími lidmi (ano, bylo to malé kino, ale ne až tak), má očekávání klesla na bod mrazu. Tak jak to tedy dopadlo?

Wilsonov je Bratislava. V alternativní historii, kterou film předkládá, totiž východní bratři po konci první světové války pocítili odpor k tatíčkovi Masarykovi a naopak náklonnost ke Spojeným státům, jejichž prezidentem byl Woodrow Wilson. Primátor města proto plánuje odtržení od vznikajícího Československa a vyhlášení Wilsonova jako 49. státu USA. Zní to možná uhozeně, ale do jisté míry se to zakládá na skutečnosti a pohrávání s minulostí je nakonec na celém filmu to zdaleka nejzábavnější, tak si toho važme. No a do nastalých politických her ve městě začal řádit masový vrah. Přijíždí agent FBI (Macháček) a s pomocí místního trumbery ve službách zákona (Dyk) začíná řešit případ.

V předkládaném světě se otevírá obrovský prostor pro národnostní a prvorepublikové popichování, které je využito přinejlepším napůl. Vtipů na černochy, židy či maďary si užijeme dosyta, bohužel většina z nich není vtipná. Možná jsem moc konzervativní, ale u vtipů to beru jako nedostatek. Nedočkáme se ani zapamatovatelných hlášek, což je u tohohle typu komedie/parodie dost tristní. Ale ještě horší je nudný příběh, který bez nápadu vykrádá detektivní klasiky (Pes baskervillský, Jack Rozparovač...), a nijak je nerozvíjí. Balastu v podobě nesmyslných řečí a zbytečně spletitých a nikam nevedoucí linií je zbytečně mnoho a ze zpětného pohledu je až děsivé, jak málo se toho během stopáže vlastně stane. Glorifikaci scenáristy Epsteina posledních pár let nechápu a tohle vypadá jen jako výsledek dalšího náhodného upadnutí tužky na papír.

Čemu ale nelze nic vytknout, je vizuální a obecně řemeslná stránka. Na české poměry štědrý rozpočet (50 milionů!) je tady znát a výrazná stylizace zajistí alespoň to, že příběhová slátanost není tak očividná. Tomáš Mašín, reklamní guru a autor slibných 3 sezón v pekle, musel asi sám sledovat, jak se mu film rozpadá pod rukama. Tak aspoň že ho dokázal zahalit do poutavého hávu.

Přestože tomu předchozí odstavce možná nenasvědčují, finální hodnocení je přeci jen trochu ošemetnou záležitostí. Jsou totiž dva způsoby, jak se na Wilsonov dívat:

1) jako na totálně výplachový a na české poměry výrazně stylizovaný film, který do zatuchlého proudu úsměvných tragikomedií vnáší čerstvý vítr

2) jako na nelogickou snůšku nevypointovaných vtipů a prázdných dialogů, které obalují nudný a nikam nesměřující příběh

Některým z vás se možná film bude líbit, ale mně je druhá varianta tak nějak bližší...