Fandové originálních animáků si zatím rok 2025 nejspíš užívají. V kinech běží skvělá Kočičí odysea, která si vystačí beze slov a snaží se diváky zaujmout jinak než disneyovky nebo Pixar, a na Netflixu se teď vrací Nick Park. Člověk, jenž si už čtvrtou dekádu kutí ve studiu Aardman Animations svoje plastelínové komedie, v kinech se s nimi mnohokrát spálil, protože jejich osobitost diváky ne vždycky zaujme, ale ani to nic nezměnilo nic na Parkově snaze dělat si věci stále po svém. A noví Wallace s Gromitem ukazují, že mu to jde pořád zatraceně dobře. 

Geniální vynálezce užitečných blbinek Wallace a jeho věrný psí parťák Gromit se poprvé objevili v roce 1993 a svět uhranuli ve svých krátkých animácích, které kombinovaly roztomilost s milým humorem a finišovaly nevídaně divokými a originálními akčními honičkami. Nepíšu to sem, jen abych Parkovu novinku zasazoval do nějakého rámce, ale kvůli tomu, abych vás donutil se na tyhle staré pecky podívat, nebo si je připomenout. Přinejmenším tedy geniální Nesprávné kalhoty. Nejen proto, že jsou těch kraťasů nejlepší, i když hlavně kvůli tomu, že na ně druhý celovečerák s Wallacem a Gromitem navazuje.

Když je neuvidíte, nic moc se nestane, děj zase až tak komplikovaný není. Na druhou stranu přijdete o spoustu odkazů, pomrknutí a vtípků. Takže dělejte, jak uznáte za vhodné. 

Wallace a Gromit: Pomstu poznáš po peří : FOTOGALERIE

Wallace s Gromitem pořád žijí v anglickélm maloměstě ve svém domě plném trhlých vynálezů a dělají to, co dělali vždycky. Wallace vymýšlí nová udělátka a Gromit se stará o domácnost. Nejnovějším dílem excentrického génia je malý zahradní trpaslík, jenž se dovede postarat nejen o zahrádku, ale i vyluxovat, uvařit nebo během pár vteřin vyrobit slušivou pletenou vestičku. A po dlouhé době jde o vynález, který by šlo docela dobře zpeněžit. Trpaslíci se tak dostávají do každé domácnosti, Wallace se proslaví tak, že za ním přijede televize a Gromit tiše trpí, protože neví, co má celý den dělat, když za něj všechno oddře mechanický pomocník. Jenže bude hůř. Ve vězení totiž spřádá plány génius zločinu a mistr převleků Peříčko McGraw, který teď vycítil šanci pomstít se těm, kdo ho poslali za katr a hodlá k tomu využít armádu Wallacových trpaslíků. Přišel čas srovnat účty. 

Karty jsou tedy rozdané poměrně brzy a pak se děje přesně to, co divák znalý dobrodružství Wallace a Gromita očekává. Nick Park opět ve svém vyprávění sází na plastelínový styl, jaký se jednoduše neokouká, protože udělat tyhle filmy trvá zatraceně dlouho, takže jich zase tolik nemáme. A opět nechává své krásně anglické, zubaté a lehce vyšinuté hrdiny pobíhat po pitoreskním městečku plném sympaticky střelených postaviček a celé je to úsměvně britské.

V humoru se tu netlačí na pilu, spíš čekejte úsměvné slovní hříčky a decentní rozpustilé fórky a hrdiny, kteří vypadají a chovají se, jakoby bydleli ve stejném světě jako dejme tomu Mr. Bean. Humor je aardmanovsky milý a neagresivní, ale stačí sledovat, jak Gromit Wallacovi připravuje snídani a je v tom víc nápadů než ve většině rutinních hollywoodských animáků. No a celé to graduje pochopitelně tím, čím gradují všechny aardmanovky. Honičkou. 

Jenže právě u ní se může dostavit lehké zklamání. Tentokrát se totiž Wallace, Gromit a Peříčko nahánějí po městských ulicích v autech a především na houseboatech. A ty, jak asi víte, nejsou extra rychlé. Park se tu samozřejmě kreativně neskutečně vyřádil a v závěru stíhá tradičně sypat z rukávu spoustu vizuálních a nečekaných vtipů, citovat filmové klasiky nebo žánrové postupy, ale jaksi je to celé o něco slabší než v Prokletí králíkodlaka nebo Nesprávných kalhotách. Což ovšem neznamená, že byste se při závěrečné konfrontaci s lodí balancující na hraně mostu nudili. Jen to prostě není „až tak dobré“.

Celkový dojem pak trošku kazí i postavy dvou policistů, které tu jsou malinko navíc a do jisté míry by se dalo říct, že i přílišná snaha hrát na jistotu. Na druhou stranu devatenáct let po posledním celovečeráku a šestnáct let po posledním kraťasu je fér tvůrcům odpustit, že se drželi toho, o čem si mysleli, že po nich diváci budou chtít. 

Přehrajte si trailer Wallace a Gromit: Pomstu poznáš po peří je nadmíru důstojný  návrat hrdinů, kteří neztratili nic ze svého šarmu a ani po letech nehodlají měnit to, co jejich fandy vždycky bavilo. Díky krátké stopáži to celé rychle uteče, vtípků, odkazů a roztomilých frků se tu pořád najde obrovská hromada a na rozdíl od nepříliš povedené dvojky Slepičího úletu tu všechno šlape tak, jak byste od Wallace a Gromita nejspíš čekali. Takže celkově spokojenost. Na druhou stranu pokud by měl Nick Park tuhle dvojku někdy zase vrátit do hry, tak by to chtělo už doopravdy vymyslet něco nového. 

Film probíráme i v posledním MZ Live: