Cival

Už po prvních sekundách traileru pochopí i ti nejpomalejší, co znamená v našem žargonu „oscarová role“. Sean Penn hraje svého politického leadera takříkajíc na doraz. Dlouho vyřvává na dělňase svá populistická hesla a v podstatě mu projde, i když sem tam nějaký výkřik přehraje nebo přefoukne v hlasivkách. Už teď bych přísahal, že příští březen uvidíme Penna v Kodak Theater, čemuž nasvědčuje i megahvězdný tvůrčí tým kočírovaný samotným Zaillianem (potřetí režírujícím). Pro hereckou hvězdu se nelze pohnout, výprava je milimetrová ve stylu Těžké váhy a důvěrně známé smyčce nemusí dlouho osvětlovat, proč autor se svým dílem raději pár měsíců posečkal. Zaillianovou výhodu lze spatřovat i v tak trochu přežitých antikomunistických tónech slavného „originálu“, které už rozhodně nejsou tak IN jako byly těsně po druhé světové. Zaillian se pravděpodobně pokusí o obecnější reflexi, a i když se původní verze Roberta Rossena už rozvaluje v americkém Národním filmovém archivu, může se mu povést tenhle film (který určitě nezlidověl) nakonec ještě strčit do kapsičky a zmuchlat jako použitý šnuptychl. Bezproblémově vyrobený trailer, silný hlavně v závěrečných pasážích, kdy Willie Stark ztrácí kontakt s realitou i morálním zázemím, už pět měsíců před premiérou přesvědčuje, že všechno fachčí podle plánu.