Tyler Perry je možná milionář, jeho hovadiny totiž stojí prd a vydělávají obří peníze, půl Ameriky ho miluje, a kdyby chtěl být prezidentem, nejspíš by ho zvolili, ale to nic nemění na faktu, že ve většině svých filmů hraje tlustou starou černošku. A nejspíš mu to aspoň malinko vadí. Rozhodl se tedy zkusit si zahrát chlapa, detektiva a psychologa Alexe Crosse a rovnou převzít štafetu po Morganu Freemanovi. A dopadlo to asi tak, jako kdyby Woody Allen chtěl jít ve stopách Jeana-Clauda van Damma.

Vražedná hra: FOTOGALERIE

Ale upřímně – mizérie Vražedné hry se nedá svádět jen na Perryho, i když by to bylo snadné. Mnohem větší díl odpovědnosti za tenhle průšvih leží na bedrech režiséra a scenáristů, kteří se rozhodli ignorovat fakt, že Alex Cross je hlavně chytrý člověk s IQ výrazně vyšším, než má průměrný volič Dělnické strany, a udělali z něho tuctového bouchače, co s decentním pupkem nahání pošahaného vraha, jehož motivy nikdo moc nechápe a hlavně nikoho nezajímají. Po Detroitu prostě běhá magor, co mučí a zabíjí lidi, naštve hlavního hrdinu a na konci si ti dva dají po hubě. Béčko jak vyšité a s Jasonem Stathamem v hlavní roli by se na to dalo třeba i koukat, bohužel tvůrci se pořád vehementně snaží přesvědčit diváky (a nejspíš i sami sebe), že Vražedná hra je inteligentní detektivka.

Přehrajte si trailer A to není. Sice se tu pracuje s jakýmsi spiknutím, rádoby zvraty a na závěr se dočkáme velmi úsměvného pokusu o twist, ale to už se nejspíš o Crosse, jeho parťáky a zoufale nudného padoucha, co střílí raketometem z metra za jízdy, budete zajímat míň než o to, jestli Machnín má šanci vyhrát letos pralesní ligu. Nemá to atmosféru, negraduje to a smrdí to. Samotná postava hlavního hrdiny nefunguje, jeho chytrost a genialita je díky neschopnosti tvůrců zatlačena do pozadí a dočkáme se tak scén, kdy zvládne psychologicky rozebrat vraha z dvouvteřinového pohledu na mrtvolu. Ve výsledku tu máme jen nezajímavého mstitele, kterého by možná zvládl uhrát drsoň jako Idris Elba, avšak ne nudný, bezkrevný a evidentně se nudící Perry. Plus jeho otravnou babičku a zbytečné parťáky,

Ale pořád je lepší koukat se na Vražednou hru jako na akční béčko, než pokoušet se přistupovat k ní jako k ambiciózní kriminálce. Protože pak reálně hrozí, že vzteky rozkopete všechno okolo sebe. Chytřejší a smysluplnější zápletku nabízí i předpověď počasí a zajímavější hrdinové jsou ve Volejte věštce. Tohle prostě ne. Prohra po všech stránkách a zasloužený finanční průšvih.