Já jsem se na ten film vážně těšil. Paul McGuigan natočil Lucky Number Slevin a pár skvělých dílů televizního Sherlocka a Daniel Radcliffe a James McAvoy patří mezi herce, kteří se soustavně snaží jet na maximum. Přihoďte si k tomu Maxe Landise, který napsal výbornou Kroniku, a dostanete papírově celkem solidní produkt, který by mohl dát starému příběhu patřičně svěží říz. Jenže předpoklady a realita jsou něco jiného. A Viktor Frankenstein bohužel dopadl dost útrapně.

Začátek přitom vůbec není zlý. McGuigan hned zkraje přizná, že hodlá vyprávět dávno známý příběh, a Radcliffe s McAvoyem je rozjedou fajnovou naháněčku v cirkuse, ze kterého Viktor Frankenstein vytáhne lékařsky nadaného hrbáče. Jenže pak šílený vědec přinese pumpu, vyčerpá novému příteli ohyzdný hrb a zhruba za půl dne udělá z kulhavé polostvůry pohledného mladíka. No a v tu chvíli se začne uhánět z kopce...

Vím, nad touhle přeměnou by měl člověk mávnout rukou a začít se nořit do příběhu, který dává na odiv slušnou výpravu a brousí hranu tělesných nechutností málem k eRku. Jenže místo poctivého dramatu se začíná budovat jen zkratkovitá dialogovka, v níž se McAvoy soustavně chová jako neurvalý magor na koksu a Radcliffe s noří do podivně jednoduché romance. Do toho všeho se zjeví bohatý padoušský lord, kterému je asi 15 let (?!), a když už se objeví Charles Dance, aby tu mateřskou trochu rozbil, zmizí ze scény dřív než stihnete říct "co v tom filmu sakra dělá digitální zombie opice"?

Co se děje dál? McGuigan s Landisem přihazují Frankensteinovi nové motivace, které jsou sice odvážné, ale úplně hloupé a zbytečné, a vedou celý příběh k očekávanému finále, které vypadá jako něco z Wolfensteina. Bohužel ale není ani moc napínavé ani moc cool, ačkoliv se o to urputně snaží. Dějové linky holt netáhnou a osud postav je vám tak nějak volný. Takže se vítaně svěží interpretace pomalu zvrtává v béčkovou koninu, která sice skvěle využívá titěrný čtyřicetimilionový rozpočet, ale bohužel nezvládá zabrat v žádném z mnoha žánrů, které do ní byly vpašovány.

Zčásti je to scénářem, který měl daleko důkladněji prodat postavy. Zčásti režisérem, který filmu nedodává potřebný balanc a McAvoye vážně nechává zbytečně moc běsnit. A ve finále je tu drobný problém s castingem, protože se ve filmu objeví hned tři výrazné tváře z televizního Sherlocka (Mycroft a Molly se jen mihnou, Moriarty ale hraje důležitou postavu, který mu moc nesedí), což je vzhledem k popularitě seriálu krapet rušivé.

Jistě, ta poslední věc nebude trápit zdaleka všechny. Ty dvě předchozí jsou ale dost zásadní a dělají z Viktora Frankensteina smutně nepovedený experiment. Na plátno prostě dorazila špetka televizního Sherlocka, špetka Downeyho Sherlocka a kupa dalších inspirací. Na vlastních nohách ale tahle Viktor nikdy nestojí, ačkoliv se snaží o zajímavý úhel pohledu a může si díky rozpočtu dovolit živelnost, která by většímu projektu asi neprošla. Velká škoda. Jak jsem psal na začátku, všem zúčastněným jsem přál našlápnutou trefu.