Od prvního záběru jsem čekal, jestli v hlubinách oceánu začne někdo někoho hledat - a dočkal jsem se. Keporkak Vincent hledá rodiče a musí se s kamarády postavit mýtickému Leviatanovi (kteroužto starozákonní bestii zpopularizovalo osmdesátkové hororové béčko). Jistá variace na známé motivy mi tentokrát vůbec nevadí, protože cílové publikum má být zjevně ještě mladší než u Nema a Dory... a fantasy není nikdy dost. Textury podmořské fauny a flóry by sice mohly být ještě trochu členitější, ale s přihlédnutím k možnostem evropské (ko)produkce vypadají obrázky pořád slušně. A samozřejmě potěší, že se na podobě filmu podíleli i domácí tvůrci - ať už na postu režie a kamery a nebo formou výroby podstatné části v pražském animačním studiu PFX (odkud vzešla i Pyšná princezna, 2024). Víceré jazykové verze dabingu dávají tušit, že v PFX se teď pár let nezastaví. Těmhle pozvolným průnikům Čechů na světové pódium hrozně fandím. Ono se to jednou prolomí i v hrané tvorbě, ne že ne.