Údernější než poprvé. Ale pokud za mořem ještě pořád zuřivě nezbožňují Cher, kdovíjaký hit z toho nekouká. Z děje se odtajní jen asi deset sekund navíc, jenže už minule mohl mít člověk pocit, že během krátkého klipu pobral z příběhu všechno. Burlesque navíc znovu bojuje s handicapem své vlastní lacinosti - zjevně ukrývá jen pár hudebních čísel ze skromného pódia zalitého v růžové barvě. Proto se tlačí na svižnější střih, chytlavější hudební dramaturgii, která nonstop drží rytmus, a vytahují se tělesné přednosti. Přibývají dlouhé nohy v krátkých šatičkách, špulení rtů a rady o tom, že na pódiu je potřeba pořádně vystrčit prsa. Full frontal je sice v nedohlednu, ale asi není moc o co stát, když si člověk uvědomí, že Christina Aguilera má na sobě během filmu zhruba tři různé obličeje, podle toho v jaké fázi příběhu se její postava zrovna nachází. Make-upu je hodně, krásy zas tak moc ne. Přerod z popelky v princeznu je navíc v jejím podání přerodem šedého káčátka v afektovanou popstar. To ale cílovku vůbec nebude trápit. Pokud ji tahle sterilní sázka na osvědčenou kartu hodně baví, nevyděsí ji koneckonců ani lascivní tanečky čtyřiašedesátileté babičky Cher.
