Dvou a půl minutová délka není norma jen tak pro legraci. Pokud tenhle časový limit splníte, možná se ještě vejdete do trailerové škatulky, kde je všechno príma a divák nepodlehá záchvatům spánku. Další kroky přes tuhle hranici bývají na vlastní nebezpečí a nemluvím jen o tříminutových ukázkách od velkých blockbusterových hráčů, kteří si takový exces můžou dovolit. Stačí dvě-tři vteřinky a natažená stopáž může trailer navždy pohřbít. O to víc si pak cením těch, kteří přes pomyslnou čáru překročí a přesto po celou dobu válí ve velkém. Vanilla Sky se mezi ně řadí. Trailer táhne vlastně už od počátku, zavčas se přenese i přes (nuuudnou) romantickou vložku s Penélope Cruz, která podle mě skřípe jak dveře od sklepa, a nakonec vás uchvátí parádním finále. Akorát ten Tom ... achjo. Možná s tím má co dělat právě mírná averze vůči vrchnímu scientologovi Cruiseovi (poslední dobou se mi nemůžete divit;), ale na full house u mě prostě i tak skvělá upoutávka nedosáhne. Těsně, ale přece.