Valmont má dlouhodobě pověst Formanova slabšího filmu a navíc je v každém druhém textu poměřován s Nebezpečnými známostmi Stephena Frearse, které spatřily světla promítaček téhož roku (1989). Inu, tak tomu někdy bývá. Ostatně v roce 1992, při pětistém výročí dobytí Ameriky, se situace opakovala. Mají-li producenti takto hrozivého konkurenta, svá dítka fedrují a snaží se je dostat do kin co nejdříve, protože do kin logicky nechtějí přijít až druzí a ukrojit menší díl koláče. Komu by se chtělo jít na ten samý film podruhé? Já Nebezpečné známosti neviděl, takže mě jejich podoba v hodnocení Valmonta nijak nedeterminuje.

Abych vás dlouho nenapínal: s výsledkem snažení Miloše Formana a jeho "dvorního" scenáristy Jeana-Claudea Carriéra jsem celkem spokojen. Kdyby Goyovy přízraky vypadaly alespoň takhle, neřekl bych proti nim ani zbla. Relativně komornímu Valmontovi sice chybí nějaký zásadnější "politický" přesah, na který jsme si u Formana holt až příliš zvykli, ale nakonec se o časech, kdy šlechta středního stavu hrála několikero mocenských her najednou, přece jen něco vyjeví. Autoři svůj film rozjíždějí poměrně rafinovaně ve dvou paralelních a postupně se slévajícíh liniích, kdy to více než do poloviny vypadá, že sledujeme nezávaznou kostýmní vyprávěnku o "hrách lásek šálivých." Postupně však začíná přituhovat a ve svébytném mixu se dostavují prověřené elementy dobrých klasických dramat: zrada, přetvářka, oportunizmus a zbabělost. V tomto případě ještě posílené o krutost, vypočítavost a intrikánství maskované za barokní jemnocit a načechranost.

Valmont se může pochlubit obstojnými hereckými výkony (vychytralá a manýristická Annette Bening, Colin Firth mi jako Valmont nevadil, místy jsem naopak oceňoval jeho uměřenost ve výrazu a polohu, kdy k sobě věci nechává spíše přicházet, než aby byl jejich aktivním hybatelem), na rozdíl od Goyových přízraků i geniálními scénami (např. Valmont "diktuje" dopis ležící Cécile, ta pak jde za markýzou de Merteuil) a příjemnými camey (Vincent Schiavelli, Jeffrey Jones). Celé to možná mohlo být o 20 minut kratší, ale rozhodně za pozornost stojí. Zejména těm, kdo si chtějí udělat historický týden ve stylu Goyovy přízraky, Napoleon, Valmont, Farinelli, Marie Antoinetta, Kupec Benátský a Král tančí. (7/10)

Disk je z DVD edice časopisu Reflex a ty jsou jako obvykle bez bonusů. Opět však chválím pěkné zpracování obalu.

Obraz: 1,85:1
Zvuk: Dolby Digital 2.0 - anglicky, Dolby Digital 2.0 - česky
Titulky: české
Cena: 184,-
K mání od: 14. 6. 2007