Je otázka, jestli Alan Ritchson skutečně chce být nová akční hvězda, nebo mu nic jiného nezbývá. S tím, jak vypadá, bude jen těžko hrát v romantických komediích a rodinných dramatech, a tak nás jen letos čeká ještě drsné Motor City, honička v po Austrálii Runner a vánoční The Man with the Bag s Arnoldem. Ve Válečném monstru máme poprvé příležitost vidět, jestli má představitel seriálového Reachera na to, aby utáhl sám i film a já rovnou řeknu, že to dopadlo docela dobře. Ale vezmeme to od začátku. 

Ritchson se tu přihlásí na výcvik u elitních Rangers, protože přesně to si slíbili s bráchou, který se na rozdíl od něj z války domů nevrátil. Desítky vojáků čeká několik týdnů fyzicky i mentálně náročných testů, při nichž si sáhnou na dno a do konce to dotáhnou jen ti nejlepší. Že mezi ně bude patřit i on, je celkem jasné a i když mají jeho nadřízení pochybnosti o jeho emočním stavu, dají mu šanci, takže poslední den vyráží s několika dalšími vojáky na cvičnou misi, během níž ale nic nejde podle plánu. Uprostřed lesů na ně totiž čeká dárek z vesmíru v podobě obřího a prakticky nezničitelného robota likvidujícího všechno, co se mu postaví do cesty. Výcvik se tak mění v ostrý boj, ve kterém lidé na první pohled moc šancí nemají. 

Válečné monstrum: FOTOGALERIE

Víceméně už od oznámení celého projektu a jeho zápletky bojovalo Válečné monstrum s faktem,, že připomíná Predátora. Tvůrci se to nepokoušeli tajit a nejspíš i moc dobře věděli, že v přímém srovnání s touhle žánrovou klasikou nemůžou uspět. Ale oni se o to ani nijak zvlášť nepokouší. Režisér Patrick Hughes sice svou novinku uplácal z podobného těsta, přistupuje k ní však spíš jako k poctě než že by se za každou cenu snažil Arnoldově legendě vyrovnat. Ono celé Válečné monstrum je akční podívaná hodně střižená do stylu osmdesátých let a záleží jen na divácích, jestli to budou brát jako výhodu a pokusí se užít si film ve vší jeho jednoduchosti, nebo jako problém a brblat, že na první ligu nemá. Já jsem zkusil ten první přístup. A ve výsledku jsem si to popravdě užil víc, než jsem čekal. 

Hughes je vcelku šikovný rutinér, má na kontě třetí Postradatelné, Zabijáka & bodyguarda nebo akční komedii Muž z Toronta s Woodym Harrelsonem a Kevinem Hartem a i v ní ukázal, že minimálně akci umí. Na té samozřejmě stojí i Válečné monstrum a dostaneme ji hodně a rozhodně potěší, že režisér se nebojí využívat eRkový rating a nebozí vojáci tu končí roztrhaní na dvě půlky, napíchnutí na stromech nebo jednoduše jako hromada krvavého blivajzu. A jen odklízejí prostor pro do role perfektně sedícího Ritchsona. Je ale docela příjemná změna, že ani on se tu nechová příliš hrdinsky. Od prvního střetu s nepřítelem víme, že lidé prakticky nemají šanci, a tak musí zdrhnout. 

Válečné monstrum se tak velmi rychle přesune do subžánru survivor akčňáků. A vzhledem k tomu, že na rozdíl od většiny streamovacích akčňáků měli tvůrci možnost točit v exteriérech a vyblbnout se na skalách, v divoké řece nebo při slaňování z vrtulníků, vypadá to celé o řád lépe než konkurence. Navíc Hughes umí prodat fyzičnost, každá rána a pád ze skály bolí, není čas na vydechnutí a když už člověk začne mít pocit, že těch pár přeživších to může dotáhnout do konce, robot někoho dalšího promění na krvavou kaši. 

Zároveň nechci říct, že by Válečné monstrum nebylo hrdinské. Ono je hrdinské až moc a nabízí se otázka, do jaké míry to tvůrci celé myslí vážně, protože v jádru jde o poctivou 80s verbovačku. Po Top Gunu chtěl každý k námořním pilotům, po tomhle možná začnete googlit, jestli se nemůžete k Rangers přidat i vy. Je to patetické, přehnaně hrdinské, vojáci beze jména jsou tu kamarádi až za hrob a ty nejemotivnější scény se prodávají zpomaleně… působí to až komicky. Tak to ovšem v těch 80s akčňácích zkrátka působit mělo. Vůbec mi to ale nevadilo a beru to spíš jako pomrknutí od tvůrců, kteří chtějí říct, že sami sebe neberou úplně vážně. 

Takže jak? Dobře to vypadá, má to fajn tempo, hodně akce, patřičně drsného hrdinu a s krví se nešetří. Jenže problémy tu jsou. A bohužel ne malé. Potíž je samozřejmě s postavami. Vetřelci nebo ten zmiňovaný Predátor ukázali, že jde udělat military podívanou s hrdiny, na kterých člověku nezáleží, tady se ale tvůrci rozhodli, že nikdo nedostane ani jméno. Všichni mají přidělené číslo, nebo se oslovují šarží, takže ve výsledku člověk pozná Ritchsona a ze zbytku jednotky jsem si jakž takž pamatoval asi třetinu, přičemž v hlavě jsem je měl zapsané jako „černoch, konspirační teoretik, ženská a ten s brýlemi“. Bohužel to vede k tomu, že krom hlavního hrdiny vám budou všichni úplně jedno a dost často si možná ani nevšimnete, že z nich raketa udělala buřt guláš. 

Naše První dojmy si přečtěte tady 

Brát to však jako zásadní problém by nebylo fér. Válečné monstrum je akční military sci-fi, které nabídne dostatek solidní akce, charismatického hrdinu, efektní násilí, ve výsledku lepší triky, než na jaké lákaly trailery, rychlé tempo atmosféru prostých, ale zábavných filmů z osmdesátých let. Se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Sami musíte vědět, jestli to je důvod podívat se, nebo vynechat. Za sebe říkám, že kdyby takhle vypadaly všechny akčňáky na streamu, byl by svět hezčí místo.