Kampak? No vy všichni, co jste sjeli dolů, přečetli si univerzální šestkové hodnocení a zase jdete o dům dál. Protože pokud už jste kliknuli na recenzi filmu, co se jmenuje Hurricane Heist, dlužíte nám pozornost alespoň na tři odstavce. Bez ohledu na číslovku si totiž dovolím tvrdit, že svět potřebuje víc filmů jako je tenhle. Víc béček točených vyhořelými, ale nikoliv zpopelněnými áčkovými režiséry v bulharských kulisách s povědomými, ale nikoliv slavnými herci. Proč? Protože takové filmy s podvraťáckým rodokmenem mohou jedině překvapit.

Hurricane Heist je scenáristickou míchanicí Povodně s Christianem Slaterem a katastrofického Twistera. Zatímco snímek o hurikánu je devadesátkovou klasikou, Povodeň nezanechala na diváckých myslích výraznější stopy. Premisa pak ještě odkazuje třeba k Přepadení ve vzduchu, ve kterém musel Wesley Snipes v nějakém zapadákově lovit teroristy. V Hurricane Heist proběhl oproti devadesátkách mírný gender bending, roli Wesleyho hraje Maggie Grace coby speciální agentka zodpovědná za to, že se v pobočce federálních rezerv rozemele na prášek 500 milionů dolarů vyřazených bankovek. Pár chlápků s vyhlídkou na hubený důchod má však jiné plány a blížící se hurikán kategorie 5 chce využít jako dokonalé krytí. Naštěstí pro Maggie jsou tu i dva bráchové, kterým před lety hurikán sebral tatínka. Jeden žije v rodném městě, nosí kšiltovku, poslouchá country a je tak trochu redneck, druhý má školy a obrněný vůz, co ustojí i nejsilnější poryv větru.

Asi nemusím vysvětlovat, že ten sofistikovanější brácha (Toby Kebbell) nakonec sbalí Maggie, poté co jí několikrát zachrání život, usmíří se s tvrdohlavým sourozencem a ještě skalpuje pár zlosynů. Ty devadesátkové béčkové kořeny totiž v Hurricane Heist pořád zůstávají, takže ačkoliv Maggie šermuje bouchačkami a rozdává rozkazy, Tobyho MacGyver je vždy ve správnou chvíli na správném místě. Rukopis Roba Cohena je na filmu poměrně znát, takže dynamická kamera a tepající soundtrack vzbuzují dojem, že se neustále něco děje.

A v zásadě to není klamání tělem. Hurricane Heist stál přes 40 milionů dolarů, což je zhruba třikrát víc než všechny ty lepší seagalovky, lundgrenovky a další -ovky. Pár peněz sice sežraly nepřesvědčivé CGI efekty superhurikánu, jež vyloženě hyzdí závěrečnou honičku v kamionech, v níž se Cohen symbolicky vrací k prvnímu Rychle a zběsile, ale jinak dostatek peněz ve stominutové stopáži odsýpá hlavně proto, že se tu málo kecá a hodně střílí. Nad demencí scénáře a plochostí postav tak nemáte v dešti olova moc času přemýšlet, protože vzduchem buď létají kulky nebo kaskadéři.

Přehrajte si trailer Hurricane Heist si tak překvapivě vystačí s hrstí dobrých nápadů (disky od kol vrhané po větru jako smrtící cirkulárky) a sympatickými herci. Toby Kebbell konečně nehraje skrz motion capture opici nebo orka, ale vlastně sám sebe, což je i přes přepálený jižanský akcent docela osvěžující, Maggie Grace to sluší i pod nánosem modřin a boulí, ale vlastně i záporáci hrající druhé a třetí housle nejsou úplně k zahození. Jasně, je to béčko jako hrom, ale je to asi to nejlepší, co může v momentální kondici tenhle zprofanovaný podpultový žánr nabídnout. Tak dlouho jsme nadávali na archaické zápletky a debilní akčňáky na DVDčkách za třicet kaček, až je trafikantky přestaly nabízet. A teď mnohým chybí.

Aby bylo jasno, obtloustlý Seagal zachraňující rumunské striptérky nikomu neschází. Hurricane Heist je ale přesně tím jednookým mezi slepými, kterého je snadné přehlédnout, protože na povrchu vypadá stejně - komplet s přitroublým názvem a plakátem. Je to béčko, co byste si ještě před pár lety klidně pustili v televizi a zabili u něj pár milionů neuronů třeba s tátou, mámou nebo babičkou. Jenže, kdo ještě dneska loví tyhle klenoty v bedně? Pusťte tátovi Hurricane Heist hned. Třeba si vzpomene příště v trafice a zeptá se na nějaké nové placky z podobného ranku. Pouliční dealery je třeba podporovat. Nikdy nevíte, kdy z nich vypadne nějaký ten poklad.