Britský humor je stejný pojem jako francouzská móda, německé auto, japonská televize nebo české pivo. Je to zkrátka komodita, na kterou ostrovní země může být hrdá a může ji vyvážet ve velkém. A jak to tak vypadá, jeho část se dostala i do Irska.

Černá komedie V hlavní roli já je film, který na první ani na druhý pohled nijak zvlášť nezaujme. Hlavní hrdina Mark je zoufalec, který nemá práci, žije v bytě, po němž by s radostí sáhli pražští squateři, a jeho přítelkyně je sice překvapivě hezká a sympatická, ale zdá se, že už ji nebaví žít ze dne na den a doufat, že ten její nezaměstnaný herec konečně dostane nějakou pořádnou roli spojenou se solidní výplatou. Krom toho se Mark musí starat o svého těžce nemocného bratra, venčit neposlušného psa a vyhýbat se majiteli domu, jenž by docela rád viděl svůj nájem. Ideální život to zkrátka není, ale Mark se ne a ne rozhoupat s tím něco udělat. A tak se rozhodne jednat jeho byt.

Prvních třicet minut V hlavní roli já je poměrně nezajímavých a docela nudných. Hlavní hrdina, jenž je tu divákům představen, opravdu není příliš zajímavý a svoje loserovství si zaslouží. Jeho kámoš Pierce je na tom podobně a je docela těžké těmhle dvěma zjevům začít fandit. Když se však během pěti minut v Markově bytě objeví trojice mrtvol, film začne nabírat obrátky. Náhody, při nichž jeho známí začínají umírat, jsou příjemně absurdní a vtipné, občas ale režisér Ian Fitzgibbon trochu zatlačí na pilu a ze žánru sympatické a trošku drsnější komedie se přesuneme skoro až k thrilleru, někdy dokonce i téměř k hororu.

Krom zajímavě pojatého domu, jenž je ve filmu jakoby živý a někdy poměrně děsivý, se ale na režii nic výrazně zajímavého vypíchnout nedá. Film stojí především na scénáři, jenž je v druhé polovině docela svižný a zábavný, ale hlavně na hereckých výkonech. Psí oči Marka Doherty začínají fungovat a z nesympatického zoufalce se časem stává člověk, kterému budete i přát, aby se do toho vězení nedostal. Jeho parťák Dylan Moran, jenž je u nás známý ze sitcomu Black Books, tu je za toho hláškujícího a docela si to i užívá. Krom toho scény, v nichž jako začínající filmař zkouší celou situaci využít pro svůj režijní debut, jsou opravdu vtipné a vedou k velmi chytré pointě.

V hlavní roli já je takový nenápadný film, jenž do kina naláká jen těžko, ale pokud je vám žánr černých komedií blízký, bez váhání začněte shánět lístky. Podobné téma už tu sice mnohokrát bylo, ale i když do něj Fitzgibbonův film nic moc nového nepřináší, pořád je to velmi slušná zábava s dobrými herci a docela chytrým scénářem. Jako žánrový kousek slavnějšímu Fargu a podobným ostudu nedělá ani v nejmenším.