John Cusack není špatný herec, ale začíná trpět stejnou chorobou jako Nicolas Cage. Nejspíš jednoduše musí točit a je mu celkem jedno, co to bude, takže ho v poslední době vídáme ve filmech, které jsou celkem levné, laciné a většina diváků o nich ani neví. Naštěstí nebývají úplně špatné.

Únos je přesně ten případ. Tenhle thriller se do kin pořádně ani nepodíval a na první pohled působí jako druhořadé béčko. Při jeho sledování vás asi nikdy nenapadne, že jde o neprávem zapadlý klenot, ale na druhou stranu strávit u něj hodinu a čtyřicet minut jde celkem bez problémů. Příběh o policistovi, jehož dcera se dostala do rukou magora, který vraždí ženské, je sice hodně neoriginální a režisér Morgan O'Neill na něj evidentně moc peněz nedostal, naštěstí se však ukázalo, že mu to za kamerou překvapivě docela jde.

I přes okoukaný scénář, který dokáže příjemně překvapit až na samém konci, se mu totiž povedlo vytvořit celkem mrazivou atmosféru. Neokoukané Buffalo, zaplivané chudinské čtvrti a počasí, během něhož byste pravděpodobně ven nevylezli, ani kdyby vám hořel barák, se člověku dostanou pod kůži, a tak si možná ani nevšimnete, že příběh tuctového detektiva s rodinou, v níž to moc nešlape a asociální parťačkou v podání příjemné Dexterovy ségry, vás vlastně docela baví.

Hlavní magor a jeho motivy jsou navíc celkem svěží a drsné scény z jeho soukromého vězení bude mít především ženská část publika před očima nejspíš ještě dost dlouho. Opravdu zamrzí, že samotný Cusackův detektiv je hodně nudná postava a že to celé působí jako dobře natočená epizoda detektivního seriálu. O'Neill má řemeslo v ruce a když příště dostane k ruce lepší scénář a zajímavější hrdiny, mohl by stát výsledek za to. Sám o sobě ale Únos také rozhodně není zlý.