O FILMU
Tommymu je devatenáct a je to Mirek Dušín tělem i duší. Vynikající známky, pravidelná výpomoc v kostele, neustálá starost o sexuálně velmi aktivní matku. Tommy se alespoň utěšuje tím, že jeho kdysi zdrhnuvší otec byl kněz a on dodržuje jeho zásady tím, že do svatby nesesmilní. Jeho přítelkyně Marie by však s tím sexem chtěla pohnout a když už jí neuspokojují vlastnoruční metody, dá Tommymu kopačky a skočí na prvního nadržence ve škole. Tommyho kamarád Ahmed mezitím na internetu publikuje fiktivní příběhy o tom, jak do toho Tommy konečně s Marií pořádně "buší". Může to být ještě depresivnější? Ale jistě, ještě by vás někdo mohl nutit na to koukat. :) Tommyho peklo může být i vaším peklem, stačí si splést kinosál, až budete v šeru pátrat, kde vlastně dávají ty Piráty z Karibiku. Teenagerské komedie jsou obecně docela fajn, ale když pocházejí z Norska a snaží se mít nějakou sofistikovanou hranu, začínají z toho brnět zuby a bolet uši. Až na trochu akčnější prostředek, ve kterém se Tommy konečně začne chovat jako člověk, je zbytek filmu nekoukatelnou fraškou, ve které se rádoby infantilní scénky střídají s těžkopádnou severskou filmařinou. A když Maria zjistí, kde vlastně její srdce leží, máte chuť vyprsknout smíchy. Jenže ono to k smíchu není. Přiznávám, že jsem zabloudil do špatného sálu, přiznávám, že absolutně nechápu hodnocení konkurenčních periodik. Přiznávám, že jsem v kině takhle netrpěl už hodně dlouho. Neudělejte stejnou chybu jako já a radši si předem rozmyslete, jaký je váš vztah k norským panicům a lesbičkám. :)