Tak a je to tady, dámy a pánové. Připravte mávátka, svíčky a kadidla... Tony Jaa se vrací na scénu! Tom Yum Goong předvedl takřka neuvěřitelný kousek všem, kteří hlásali, že pirátství se nedá zastavit. Stačilo vydat pár extrémně přísných zákazů, zapojit do všeho thajskou policii a výsledek je všem známý. Narozdíl od Ong-Baku, kterého už den po premiéře sjížděli i ve finských saunách, se Tom Yum Goong takřka nedostal na pirátskou scénu a to jistě producentům obstará vyšší zisky při prodeji VCD/DVD, které právě vychází. Pro nás, fanoušky co rádi zhltnou jakoukoliv ukázku to sice znamená mírné otupění, protože už jsme byli vystaveni "tomu nejlepšímu z filmu" při sledování Making Of (to vyšlo na VCD pár týdnů předem) a navíc si nikdo nemohl nevšimnout haldy negativních recenzí, ale... jak tady stojím, tak vám říkám, že Tony je zase starej dobrej štípač, že ve filmu je spousta záběrů, které v Making Of neuvidíte a že jestli potřebujete řádnou dávku akčního adrenalinu, měli byste na Tom Yum Goong jít.

Nezní to tak revolučně, jako v případě Ong-Baku, co? Něco takového však od Tom Yum Goong čekali snad jen nejzarytější optimisté. Těžko vyrobíte zázrak na počkání, zvlášť když v podstatě točíte sequel k filmu, který je průhledný jak karlovarský křišťál. Tom Yum Goong bohužel těžce ztrácí na svého předchůdce především v dějové struktuře, což zní možná nepředstavitelně, ale pokusím se to na následujících řádcích osvětlit.

Hlavním hrdinou filmu je Kham (Tony Jaa), prostý vesničan, který má rád slony a svého strýčka. Jednoho dne se vydají do města a strýček si nechá slona prohlédnout u místního odborníka. Tady narazí na pašeráky, kteří velkého starého slona unesou i s Khamovým oblíbeným slůnětem. Tony na oplátku vyhladí vilu jednoho z pašeráků a vydá se za jeho bratrem do Austrálie, protože tak nějak tuší, že s tím bude mít něco společného. Tady najde exotickou restauraci Tom Yum Goong, kde se vaří speciality výhradně z ohrožených živočíchů. Mezitím na něj nabíhají desítky, možná stovky gangsterů, mnozí zcela bez jakékoliv motivace, a čas od času jeden ze záporáků přijde a naprosto nesmyslně někoho zastřelí.

Po dějové stránce je film opravdovým peklem. Nikdo tu nehodlá obhajovat Ong-Bak, ale jeho děj, jakkoliv prostý, dával smysl a byl klasickým "ukradli jste sošku, tak tady máte přesdržku". Hrdina někam došel, pokecal a byl z toho boj. První dvě pasáže z téhle trojčlenky Tom Yum Goong vynechává, mnohdy do takových extrémů, že hrdina se někde zčistajasna objeví a aniž by kdokoliv cokoliv řekl, začnou se všichni řezat do krve. Nikde není vysvětleno, jak se Kham dostal do Sydney, záporáci se v akčních scénách doslova respawnují jako ve videohrách (tj. objevují se zničehonic na místech, kde nemají co dělat ;). Děj nedává smysl ani v rámci deseti minut, běžně se stane, že spolu postavy mluví (v případě Thajců, co ve filmu mluví anglicky - třeba Mum Jokmoka - je to uši rvoucí zážitek) a najednou střih uprostřed rozhovoru a přibíhají do hořícího kostela, kde už stojí narovnaní bitkaři a jede se. I Uwe Boll by se místy divil, jak se dá v ději driblovat z místa na místo.

Zlí jazykové tvrdí, že ve filmu chybí přes hodinu děje a opravdu by to tak odpovídalo. Prachya Pinkaew se prostě zbláznil a krom zápletky o slonech tu máme korupci na nejvyšších policejních postech a věřím, že i v té vystřižené hodině by se našly zajímavé věci, možná jí jednou uvidíme v nějakém Director´s Cutu, obávám se však, že filmu spíš uškodí. Jedním z jeho největších nedostatků je totiž rozvrstvení akčních scén. Zatímco Ong-Bak vás nikdy nenechal vydechnout, v Tom Yum Goong jsou dlouhé pasáže, které spoléhají čistě na dějové mechanismy. A to je moc špatně, protože jakkoliv Tony umí zahrát zdravě naštvaného vesničana, anglicky žvatlající thajský kompars a nevěrohodně pomrkávající fighteři jsou receptem na katastrofu, zvlášť když střihač řádí jako černá ruka. Výsledek je jediný možný - Tom Yum Goong stojí za vidění jen kvůli akčním scénám. Mnozí tohle řeknou i o Ong-Baku, jenže zatímco ten se dal přežít, u neakčních pasáží v Tom Yum Goong se budete chytat za hlavu (v tom lepším případě, slabším povahám už zbude jen to utrpení ;) a vzpomenete si na Petera Hyamse. Bohužel, TYG je dějově "jen" hloupý a omezený, nikoliv zábavný, takže si možná předem zjistěte, kde se nacházejí akční scény, abyste v přestávkách mohli zajít na záchod nebo na kafe. :)

Jakkoliv to zní krutě, taková je realita a TYG jako film je vskutku takřka nekoukatelný (napodruhé si ho vcelku dá jen největší blázen). Jenže teď konečně přicházíme k té šlehačce na dortu. Pokud si někde Pinkaew vzpomněl na kamerovou eleganci a filtry, pokud někde prosvítá thajská filmová revoluce a pokud někde nepochybujete ani na okamžik, proč jste si koupili vstupenku, jsou to právě akční scény. Ačkoliv bych netvrdil, že jsou lepší než v Ong-Baku, jsou rozhodně špičkové a pokud mluvíme o hmatatelnosti a kaskadérských kouscích, nemají v současnosti žádnou konkurenci. Tentokrát je mnohem lépe vidět, že kvalita samotné akce nestojí pouze na Tonym, ale také na těch, kteří rány přijímají. Kaskadéři tu odvedli neuvěřitelný kus práce a tak se dočkáte famózní sekvence lámaček, při které "zařve" na dvacet lidí (kdo měl rád Seagalovo Aikido, tomu snad ukane i slza), pětiminutového nepřerušeného záběru, ve kterém Tony vykosí čtyři patra plná gangsterů a na který navazuje další vynikající akční scéna (ve které jakž takž funguje i dramatický podtext) a pak několika dalších bitek, ve kterých prostě nevíte, kam dřív koukat.

Po Ong-Baku už sice některé chvaty nepůsobí tak grandiózně (tempo je tu vyšší a i protivníků přibylo, takže nesmíme Pinkaewovi vyčítat, že si techniky tak nevychutnává), ale Tony zkrátka září ostošest a alespoň na těch pár minut dává zapomenout na strasti, které zakusíte v jiných částech filmu. Finální souboje s pokročilejšími soupeři (přesně v duchu videoher) jsou sice trochu zklamáním, ale to jen proto, že očekávání do nich vkládáná byla maximální. Lateef Crowder (nejhustější capoeirista na Východním pobřeží ;) se zranil během natáčení a ani jeho záskok Jon Foo (Wushu) si příliš neužije. Všechnu smetanu jako by slíznul Nathan Jones (objeví se i v Jetově novém projektu Fearless), který od dob, kdy ho Brad Pitt penetroval mečem v úvodu Troje, znatelně povýšil a mlátí ty největší akční hvězdy. Inu, když máte dva metry deset, metráky svalů a životopis s razítkem WWF, máte o práci postaráno. Potíž je pouze v tom, že Nathan není moc na techniky, takže funguje spíš jako obrovský medvěd, který s Tonym hází sem a tam, aby se nakonec s podobně vzrostlými (ale bezejmennými) kolegy nechal umlátit, když to scenárista uzná za vhodné.

Ale proč vlastně ne, kouká se na to fajn a díky těmhle "nedostatkům" konečně získají zasloužený obdiv především kaskadéři z Tonyho týmu, kteří trpí v oněch scénách "všichni proti jednomu", u nichž předem víte, že ten jeden je Tony a určitě bude i jediným, kdo odejde ze scény bez nějaké té zlomeniny. Hlavní hrdina si až na jedno zaváhání (á la Ong-Bak) počíná sebevědomě a nikdo se ho nestihne ani dotknout. Když na tohle přistoupíte, můžete si akční scény vychutnat do poslední kapky. Je to totiž to jediné, co si z filmu odnesete a co si možná budete pouštět neustále dokolečka. Jestli čekáte na potvrzení toho, že Tony Jaa je akční bůh, dostanete ho. Zároveň se však musíme vážně zamyslet nad tím, kam jeho kariéra směřuje. Pokud bude dál natáčet s Pinkaewem, nepomůže mu ani trojité salto se čtyřmi vruty, protože výjimečné akční scény nejsou zárukou výjimečného filmu a Tom Yum Goong je toho věru smutnou ukázkou. Tentokrát to Pinkaewovi ještě pár recenzentů prominulo a schovali se za alibistické "o děj tu přeci nejde". Já se k nim nepřidám a ono průměrné hodnocení ostře podmíním faktem, že musíte být hrozní šílenci do Tonyho, abyste tenhle film vydrželi až do konce (podobně jako musíte být fandové do akčních scén, abyste vydrželi do konce Born to Fight). Ale potřetí... potřetí už by mohli tvrdě narazit všichni. Budiž to Tonymu i Pinkaewovi důrazným varováním, pevně doufám, že oba čas od času čtou recenze a nenechávají se unášet finančními úspěchy. Jinak totiž tahle supernova velmi rychle vyhoří a nám zbudou jen vzpomínky.

p.s. Tony na letišti vrazí do člověka, který vypadá (trochu) jako Jackie Chan. Je to hezký vtípek, ale přeci jenom... nemohli jste sehnat originál? Myslím, že Jackie by se ukecat nechal. :)