Film pro ženy. Pro muže s ženskou duší. Pro všechny, kdo to s filmem myslí vážně. Těžko říct, s jakými ambicemi se Ridley Scott do natáčení scénáře od Callie Khouri vlastně pustil. Původně jím totiž měla Khouri režijně debutovat a Scott měl pouze produkovat. V jeho tehdejší filmografii figurovala pouze jediná výraznější ženská hrdinka - Ripleyová - která se však vyznačovala spíše atributy, jež se běžně (a ovšemže mylně) přisuzují mužům. Ač se určitá skupina kritiků čertila nad tím, že Thelma a Louise se vůbec nechovají "žensky," ve valné většině případů film sklízel ovace a ne náhodou byl již tehdy považován za průkopnický film. Ve feministických kruzích se doslova jásalo a hrdinky byly oslavovány jako prototyp ženství, které berou život do svých rukou a takřka po všech stránkách si vystačí. Dokonce i po té sexuální. Těžko říct, jestli Thelma a Louise jsou nepřiznané lesby, každopádně jsou víc než kamarádky. Ať už je váš postoj ke genderovým otázkám jakýkoliv, dvě zoufalé hrdinky, které si to v Thunderbirdu ročník 1966 uhánějí k obzoru a čím dál víc zabředávají do smůly, si vás za chvíli získají. Holt se pozná, že scénář psala žena. Scott pak dodal obrázky, které zejména v případě scén v nichž mimo hlavní aktérky figuruje i automobil a do toho hraje Hans Zimmer, vytvářejí tresť toho, co si představím, když se řekne svoboda. Ano, v určitém slova smyslu si Louise s Thelmou nadrobily problém samy. Jedna neměla být opakovaně tak naivně otevřená a druhá ji zase měla trochu "hlídat." Dokonce se místy vnucuje myšlenka, že celá situace je trest osudu za jejich svobodychtivost a touhu po změně. Druhý (milosrdnější) hlas vám však zároveň řekne, že přece jen v betonu ryjí bradou až přespříliš. Ve filmu nastane několik zlomových situací, kdy by šlo celou rozjetou mašinérii zastavit, vše vysvětlit, poučit se... s každou scénou je vám však jasnější, že se blíží konfrontace a s ní vyvrcholení, které je neodvratné. Ale podstatné je, že tyhle dvě holky to nevzdávají a své vize svobody se drží až do okamžiku, kdy se chrom na nárazníku leskne až oči přecházejí a ony, jsouce v oblaku prachu, vědí, že je od svobody dělí jen jediný krok...