Bijte mě devítiocasou kočkou z posledního cyklu vaší oblíbené pornosérie, ale tenhle film je mi z nějakého důvodu děsivě protivný. Snad je to podvědomý odpor ke Cageově roli, kterou bych svěřil někomu mnohem dramaticky vážnějšímu, snad je to hromada podivných indicií, za které se rádoby hluboký příběh schovává a dofukuje si tak pomyslný třetí rozměr, který velmi pravděpodobně nemá. Ale jsou to rozhodně i trailery, které ve mně vyvolávají neodvratnou emoci související se sevřením alespoň středně velkého bouracího kladiva. Ukázka číslo dvě je ztělesněním všeho nervózního drbání, které u vyslovení slova Wicker Man mám. Řemeslně odfláknutý průšvih roztahaný na sedmdesát vteřin je dlouhý jak váš týden před výplatou. Nudí totiž neuvěřitelným způsobem a relativizuje pojem o čase takovou měrou, až to zavání nějakou globální konspirací související s počasím. NEumí se zde dynamicky stříhat, vybělené snímky podpořené mohutnými blesky NEjsou „bubu“, hlášky NEzní cool, stejně jako maminčin procítěný voiceover. Proč se do každého záběru cpe nějaký filtr? Proč bezdůvodně přechází do černobíla? A proč žádný z nich netrvá alespoň zatracené dvě vteřiny, aby se lačný divák mohl trochu rozkoukat? Nabízí se celkem reálná teze, že ve filmu prostě nic není a ukázka se to snaží „roztřepaně“ zakrýt… Tak tak. Podruhé už ti, LaBute, nenaletíme. Pokud je tenhle sestřih tím nejsvůdnějším zbožím, které nám jsi schopen dodat, obávám se, že tvé místo mezi hororovými velikány zmizí stejně rychle jako se s angažováním Cage do role paranormálního detektiva zjevilo. Za takhle unylé repete více než dva zlatavé útvary nebeské nezasloužíš. „Something bad is about to happen… I can feel it.“ ;)
