Rating PG-13 sice u fanoušků akčních filmů vzbuzuje spíš nenávistné odfrknutí, ale v případě animovaného filmu byste měli zbystřit. A pořádně se nadechnout. Už v první scéně se totiž dočkáte velmi sugestivního topení psa. Takový malý test, který má prozkoumat, jestli to nebohé zvíře vydrží minutu pod vodou. Test se provádí tzv. do bezvědomí a nebohé zvíře je následně restartováno elektrickými šoky. Ááno, varoval jsem vás, že máte děti schovat do vedlejšího pokoje. A milovníky psů ostatně taky. Animátoři tohoto filmu to neměli lehké. Na jednu stranu museli mít ke čtyřnohým miláčkům neobyčejný vztah, protože zpracování hlavních hrdinů je dokonale odzbrojující - ručně dělaný animák z 80. let sice vizuálně zastaral, ale všechny drobné detaily a neustálé nutkání ústřední dvojice něco olizovat nebo očuchávat, vás přesvědčí o tom, že ty shluky nedbale načrtnutých kontur, dýchají a přemýšlejí. A přesto jsou stejnou rukou, která je stvořila, vhazováni do těch nejděsivějších nočních můr. Nedbale zaklapnutá klec jim umožní utéct z "mučírny" a následně jen o chloupek uniknou jisté smrti. Venku je však čekají nenávistní lidé a nemilosrdná příroda, která jim nedá nic zadarmo.

Po několika krocích na čerstvém vzduchu také pejsci poprvé promluví a vy definitivně zjistíte, že se jedná o film, ze kterého by Disney zblednul hrůzou. Tohle jsou naštvaní, cyničtí a životem zklamaní "čoklové". Tedy alespoň jeden z nich, jak už to v buddy filmech bývá. Rowf je celoživotní pesimista, kterého život v kleci naučil, že nesmí nikomu věřit, kdežto Snitter se vždycky snaží najít řešení a navzdory prožitým traumatům zůstává jeho důvěra v "páníčky" neotřesena. Setkání s úlisným lišákem Todem oba naučí pár cenných lekcí a zároveň zpečetí jejich proletí. S přibývajícím počtem mrtvých ovcí a mizejících slepic se totiž obyvatelé místní vesničky rozhodnou uspořádat na příživníky velký hon. Ne, tenhle film vážně nekončí záběrem, ve kterém se růžoví poníci drží za ruce a zpívají o sedmikráskách. To však neznamená, že v něm není naděje a plná náruč pozitivních emocí. Když se necháte touhle britskou extravagancí párkrát olíznout, zjistíte, že animáky lze točit i jinak. Možná jste to tušili, možná jste to dokonce i věděli. Ale je příjemné to taky pro změnu zažít na vlastní kůži. Plague Dogs patří k těm filmům, které neodvratně propadnou tváří v tvář mainstreamovému publiku. Ale o to víc je třeba vyzdvihnout odvahu tvůrců a fakt, že navzdory komerčnímu krachu se jim něco podařilo. Rozšířili svět animáků o další žánrový podtón a zadaptovali příběh na který se jen těžko zapomíná. Pokud si myslíte, že všichni štěkavci jsou jako Lassie nebo komisař Rex, měli byste si Plague Dogs sehnat. Pro svoje vlastní dobro.