Rob Zombie je magor. Tahle věta mě napadla tak nějak automaticky, ještě před tím než jsem si přečetl informační odstaveček od Mr. Hlada, který začíná úplně stejným konstatováním. Samozřejmě se můžeme přít o to, co je v dnešní době vlastně normální – ale pravděpodobně se nedobereme ničeho, co by se podobalo kreativnímu pnutí pana Zombieho. Osobitý režisér už dotočil Halloween 2 a chystá se s ním do kin, trochu menší zájem o svůj sequel (alespoň internetové vody jsou poměrně stojaté) si může vynahradit vlastní animovanou šíleností, která nezná hranic. Šlo by dlouze vyjmenovávat, co všechno v ní uvidíte: Třeba blonďatou sexbombu v nacistickém převleku, satana s hlasem Paula Giamattiho, namodralého mexikánského wrestlera, který redefinuje představy o superhrdinech, pak obscénnosti, kraviny a všelijaké výstřední nápady, jež jsme možná ani nechtěli vidět zhmotněné. Zombieho počin se tváří jako bezuzdná a rádoby kontroverzní smršť zvráceností, jež by asi mnohem lépe vyzněly v hrané podobě. Animovaná forma totiž ubírá na šokantnosti a servíruje anarchii v dost hluché podobě. Nebo snad s někým zamávaly sexuální vylomeniny, fórek s PUSS, střeva na vycházce a plácání přes prdel? Asi těžko. Vybavují se mi vedlejší projekty Darrena Lynna Bousmana, Eliho Rotha a jiných dryáčnických režisérů, které chtěly drtit koule, ale po chvíli si na ně vzpomenuli jen ortodoxní fandové. El Superbeasto se zdá být podobný, tedy ani Super, ani Beasto.
