Vím, že se opakuju. Bude to už asi pátý popisek, ve kterém vzývám specifickou podobu tváře Michaela Shannona. Ten jeho ksicht je neuvěřitelný! Zároveň absolutně děsivý, předurčený k ďábelským záporáckým kreacím, navíc ale i svým způsobem něžný a zranitelný. Tahle ambivalence zvládá každou jeho figuru naplnit zvláštní významovou plností. No a když se vedle něj objeví i Samantha Morton, o níž bychom mohli v mírnějším podání říct něco velmi podobného, a přidáme k tomu děsivou zápletku o rodičích, dětech, strašných zločinech a lékařských pokusech, máme tu látku, jež je sama o sobě scary už po minutě upoutávky. Ta jinak ničím nevyruší, ani nestrhne - jen naláká zájemce na poctivý komorní psychothriller, jenž si vystačí i s nižsími náklady a ověřenými žánrovými vzorci. Slušné.
