S novým filmem Terryho Gilliama to vypadalo různě a jeden čas si ho dokonce producenti zamknuli v trezoru a dělali na Terryho dlouhý nos. Vůbec bych se nedivil, kdyby se po Ztracen v La Mancha objevilo za pár let něco na způsob Ztracen v Ledči, protože i tam se natáčelo...

Kletba bratří Grimmů je hodně svérázným převyprávěním starých legend, které ze zaprdnutých německých spisovatelů dělají mazané podvodníčky, kteří si přivydělávají objížděním německých i francouzských vesnic (Němci opět okupují Francii), kde za úplatu likvidují démony a čarodějnice. Příšery z říše zla jsou ovšem neškodné, protože jsou představovány týmem technicky zručných kamarádů, kteří na požádání vyrobí ukázkového ducha. Pak ho stačí naoko proklát mečem, shrábnout peníze a zamávat vesničanům. Wilhelm a Jacob si tuhle jízdu celkem užívají, ale zatímco Will (Damon) se těší především na oslavy po vymítání, na kterých balí holky a likviduje hektolitry vína, Jake (Ledger) báchorkám o strašidlech a nestvůrách napůl věří a pečlivě si je zapisuje do svojí knížky. Nikdy nezapomene na "kouzelné fazole", kterému kdysi prodal jeden tulák.

Utahané expozici (kterou značně vylepšuje přítomnost digitální čarodějnice a Miroslav Táborský v roli pomateného vesničana) však brzy zatne tipec francouzská armáda (spíš inkvizice, jestli tedy něco takového měli) v čele s ujetým generálem Delatombem (Jonathan Pryce) a jeho extrémně ujetým poskokem, Italem Cavaldim (Peter Stormare), který nejdřív střílí a až dlouho poté se ptá. Podobně obskurních postaviček si Gilliam nasázel do filmu tunu, snad aby se vyhnul blockbusterovému feelingu, jenže za každým rohem na vás stejně vykoukne vymazlená kamerová jízda, nebo digitální orgie v podobě věcí, které se hýbou, aniž by se podle pravidel zdravého rozumu hýbat měly. Bezmála stamilionový rozpočet prostě Gilliam neschová.

Což působí víceméně jako kompliment, protože triky jsou tu využity účelně a neplýtvá se jimi na zbytečnosti. Jen díky nim si připomeneme, jak možná vznikly pohádka o Červené Karkulce nebo o Jeníčkovi a Mařence, jsou tu i náznaky Šípkové Růženky a spousty dalších. Na podobných odkazech ale Gilliam nestaví, ty jsou jen příjemným kořením v příběhu o tom, jak kosa padla na kámen a Grimmové se konečně vydali do krajin, kde musí vymítat skutečně existující zlo, v konkrétním případě tedy královnu, která krade vesničanům dívky, aby z jejich krve získala mix zaručující věčný život. Vzhledem k tomu, že jí je hodně přes pět set let, používá na špinavou práci krom krkavců i vlkodlaka, který se v nestřežených chvílích proměňuje v Tomáše Hanáka (naštěstí jsou všichni čeští herci předabovaní, takže se jim nebudete smát ani ve važně míněných momentech, i když Hanákův vykulený projev k tomu tedy svádí). A pak je tu samozřejmě sličná, ale hodně akční vesničanka.

Ano, dá se říct, že kdyby se Gilliam nepojistil vynikajícími herci v hlavních i vedlejších rolích (Stormare skóruje každou druhou minutu) a sem tam někomu neuříznul hlavu nebo nevykuchal králíka (na PG-13 jsou tu docela radikální scény), snadno byste si Grimmy spletli se Sommersovým Van Helsingem. Podobnou popcornizaci by od něj zřejmě čekal málokdo, ale prstem bychom měli spíš ukázat na Ehrena Krugera, mladíka, který po nadějném Miluj bližního svého začal generovat (pod)průměrné scénáře a zjevně v tom nehodlá přestat. U Grimmů se bohužel naplno projevuje jeho slabá stránka a tou je nedodržování tempa - zatímco začátku chybí úderné hlášky i situace, závěr je naopak až příliš uspěchaný, skoro to vypadá jako by se Gilliam nechtěl vejít pod dvě hodinky.

Ale... dá se to. Poté co jsem slyšel, kolik toho Gilliam vytrpěl ve střižně a jak se od filmů Xkrát distancoval, jsem skoro až nevěřil, že v něm zůstane tolik jeho osobitých nápadů. Samozřejmě jsou smíchány s hollywoodským dressingem, což jim někdy škodí a někdy naopak pomáhá, ale jen díky tomu si Grimmy může dopřát jak ortodoxní fanda Terryho, tak klasický filmožrout. Dokonale spokojen zřejmě nebude ani jeden, ale tak už to v životě chodí.