Freddieho jsem naposledy viděl před třemi lety v Melodii mého srdce. Jako mladého klučinu jsem ho měl moc rád a musím uznat, že jeho proměna do pozice mladého flákače, který prdí na domácí úkoly a vlastně tak nějak i na celou školu, dopadlo nadmíru dobře. S Emmou Roberts jim to parádně sekne a každý jejich pohled na sebe dokonale vystihuje rozdíl mezi přáteli a kamarády. Ukázka toho, že není nutné natahovat film na dvě hodiny obsahující vatovou výplň a vše podstatné je možné shrnout do hodiny a dvaceti minut. 8/10
|
reagovat
|
), od zachraňování celého univerza si tentokrát dal pauzu (už bylo na čase), Wattse vystřídal Cretton (využil příležitosti a významně pozměnil dosavadní tón série), ale jinak se naštěstí nic zásadního od trilogie nezměnilo a Sony opět svou výkladní komiksovou skříní (Spidey, dlouho nic, Venom, hodně dlouho nic a pak ten zbytek
. Předčasným vrcholem filmu v tomhle ohledu je tak trailerem avizovaná potyčka se zeleným hromotlukem (tohle měl být závěrečný akční klimax, namísto hrátek s ).
) je potřeba odvyprávět i superhrdinskou hlavní linku a tenhle mírně schizofrenní koncept se podepisuje hned na několika věcech současně. Neustálým střídáním pozornosti mezi osobními problémy hlavní postavy a občasným zápolením s hromadou záporáků podružné kategorie (podle traileru jsem tušil, že všichni do jednoho budou mít ve filmu minimum prostoru a také že ano) a následně se všemocným (kdyby šlo o jakoukoliv jinou postavu, na děj by to nemělo žádný vliv) hlavní linka působí, že je vlastně ve filmu jen do počtu, kvůli čemuž dochází v průběhu děje k opakovaným propadům tempa a navíc se vytrácí pocit naléhavosti situace a gradace děje.