Eh. Měl jsem dojem, že jsem toho v životě viděl už dost. Že neexistuje animák, nad kterým bych zakroutil hlavu, protože všechno už jsme tu v nějaké podobě měli a není pole originality, na které se uchýlit. Mýlil jsem se. Dánové a jejich brutální nátury přišly na to, že vetknout do klasického 3D modelu černý situační humor, hromadu krve a opravdu drsných slov, není špatný nápad. „Animák, který bychom sami chtěli vidět“, jak o něm s oblibou mluví režisér, je podle Marka Ebena „hravý“ a „obsahuje husté hlášky“. Aha, to jsem vám zapomněl říct – Marek Eben dělá voiceover k ukázce, kde padají slova jako „pr*el“, „mr*at“, malé děti dostávají nehorázně do tlamy a jedna z postav se pokouší dělat hip-hop. Bizarní? No ano… možná si ani neumíte představit jak ;). Do toho tu sviští se Vojta Kotek, v jehož podání Terkel dostává nevídaných rozměrů a ukázka se pod salvou „vtipných dialogů“ a „legračních situací“ dostává do rovin, které vás možná udiví, co všechno je ještě dneska možné. Třeba že nějaký animák potřebuje dnes v kinech odstínění nadržených puberťáků pod 15 let. Takže to asi bude drsné. Pokoušet se přesně popsat, jak drsné, a co se tu na těch dvou minutách odehrává, je stejně zoufalé, jako vymyslet rozumné hodnocení, kterým to zaštítit.
...