Je vždycky trochu zvláštní psát recenzi na film – v tomhle případě záznam koncertu – na který už si do kina nezajdete, protože tam uplynulý víkend byl naposledy. Taylor Swift přišla, zazpívala, shrábla stovky milionů dolarů a zase zmizela, přičemž jistý člen redakce zhruba před měsícem slíbil, že tuhle událost podchytí, jenom aby s tím následně tři dlouhé týdny otálel, než se konečně dokopal k tomu si na slavnou zpěvačku do toho kina zajít. A ano, byl jsem to já. Nicméně Taylor rozhodně neřekla své poslední sbohem, a něco mi říká, že záznam jejího koncertu The Eras Tour dříve či později skončí na některé ze streamovacích služeb, takže by se tenhle text nemusel úplně ztratit. Důležitější je ovšem odpověď na otázku, jestli by vás měl snímek vůbec zajímat.

Krátkou odpověď vám můžu dát teď hned. Ano. Přestože bych svoji návštěvu kina popsal jako poměrně ohlušující záležitost (už docela chápu ty naštvané lidi, co si v poklidu o víkendu zašli na nového Scorseseho, jenom aby každých pět minut slyšeli z vedlejšího sálu burácení 70 tisíců nadšených Swifties na vyprodaném stadionu SoFi v Los Angeles, kde byl záznam pořízen). Pecky do uší by mi v jistých momentech přišly nejspíš dost vhod, nicméně bokem mých důchodcovských problémů se vlastně technické stránce věci nedá nic moc vytknout.

Během 160 minut režisér Sam Wrench spolu s producentkou a hlavní hvězdou Taylor Swift naservírují divákům plnohodnotný koncertní zážitek (vyjma jen několika málo písní) plný šílené energie, vynikající hudby, skvělých tanečních čísel i velkolepého vizuálního doprovodu. Samotná zpěvačka je pak logicky středobodem veškerého dění, takže z ní jen málokdy za ty tři hodiny spustíte oči. I díky jejímu neuvěřitelnému charisma a způsobu, jakým zvládá přirozeně a zároveň sebevědomě ovládat své publikum, vám to ale rozhodně nebude vadit.

Kde už se nejspíš názory mohou lišit, bude složení koncertu. Jak už totiž název napovídá, ten se zpěvačka rozhodla rozdělit do jednotlivých ér, mezi které patří: Lover, Fearless, Evermore, Reputation, Speak Now, Red, Folklore, 1989 a Midnight plus ještě několik písní z jejích začátků, které byly překvapením. I pro mě jako částečného fandu to ovšem bylo místy nepřehledné, Taylor to nejela moc chronologicky a pakliže bych měl mít jednu opravdovou výtku, byl by to fakt, že vrchol téhle takřka tříhodinové oslavy jejího talentu a její tvorby přijde zhruba v polovině, a od té doby je to už jen takový dojezd. Což dokazoval mimochodem i fakt, že zatímco v první polovině před plátnem bylo neustále plno tančících a zpívajících puberťaček, v závěru už tam holky spíš jen tak postávaly a koukaly – byť dojatě.

Abych však nezněl přehnaně zklamaně – pořád se jednalo o elektrizující show, kterou ještě navíc zpěvačka doplnila o roztomilé interakce s davem, vlastní zajímavé komentáře nejen k různým érám, ale taky konkrétním písním, působivá akustická čísla (momenty na klavír patřily rozhodně k tomu nejlepšímu v celém koncertu) nebo nečekaně provokativní taneční sestavy.

Což mě přivádí k té dlouhé odpovědi. Záznam Taylořina Eras Tour koncertu je pro fanoušky jasnou povinností, která je navíc nemá šanci zklamat. To ale většina z nich tušila už v momentě, kdy se film oznámil. Mnohem zajímavější je podle mě způsob, jakým se Taylor prostřednictvím tohoto koncertu dokáže prodat těm, kteří ji do té doby tolik neznali, případně neposlouchali. Do velké míry je to dáno její tvorbou jako takovou. Ta se totiž na poli popu dost vymyká, je plná experimentů, odvážných nápadů i překvapení, což přesně tento koncert vystihuje. Zpěvačka si je pak téhle kreativní svobody sama dobře vědoma, za což fanouškům na stadionu v LA dokonce i sympaticky poděkovala, protože je to koneckonců jejich nekonečná podpora, díky níž Taylor patří mezi největší hudební hvězdy současnosti, a může si dovolit vše, co dělá. Ačkoliv tedy film není na poli koncertních záznamů, natož dokumentů jakkoli přelomový nebo zásadní, to nejdůležitější plní s přehledem. A jestli těch věrných fandů, případně lidí, kteří Taylor Swift přestanou brát jen jako pouhý produkt namísto generačního hlasu, bude po tomhle filmu o něco víc, bude to mise splněna se vším všudy.