Ukázka je svým vyzněním zaměnitelná prakticky s jakýmkoliv filmem s poválečným nádechem a ústředním tématem hledání sama sebe ve víru ekonomických i manželských starostí. Odvíjí se podle standardního schématu, v němž hrdinku nechá zamilovat, nově složenou dvojici poté přikáže ladně proplouvat před kamerou v roztodivných spletencích a pak postaví do popředí JI, mrchu, která do té doby věrného manžela omámí svými časopisovými liniemi a rázem zadělá na malou rodinnou tragédii. Protože stejně jako 95% našeho národa neznám minulost a hlavní milníky života Sylvie Plath, mohu hodnotit celek pouze na bázi obecných poznatků a v tomto ohledu musím konstatovat, že jako osudové drama bude film fungovat zřejmě zcela nezávadně (přihlédnu-li k tomu, že jsem viděl skutečně to hlavní). Nebyl bych si příliš jistý onou pověstnou chemií mezi hlavními hrdiny, ale tak už to občas bývá i ve vyhlášenějších snímcích...