KarelR

Úplně vidím, jak se na place chvílemi řešily oscarové ambice. Já ale v Suite Francaise vidím spíš další z řady spotřebních romantických dramat, jež v závěru na dvě minuty dojmou a pak zmizí v propadlišti dějin. Pamatujete, jak výborné upoutávky mělo třeba Pokání? Tam byl celou dobu cítit silný autorský rukopis, který téhle válečné báchorce povážlivě chybí. Obsazení, zápletka, vizuál... všechno hraje na rutinní evropskou jistotu, z níž už si dnes nikdo na zadek nesedne. Třeba to nakonec bude super a nominace se jen pohrnou. Kdybych si ale měl vybrat, jestli jít na tohle nebo na polské Miasto 44, moc dlouho se nerozhoduju.

P. S.: Margot Robbie se schovává v 1:13.