Ještě že se Roland Emmerich vrací k mimozemšťanům a hned nadvakrát nám podsune monstrózní destrukci ve Dnech nezávislosti. Jinak by s nim byl ámen. Když si totiž hraje na umělce, nikoho to moc nezajímá. Nejdřív absolutně vyšumělo jeho konspirační alžbětinské drama o Shekespearovi Anonym, teď - dva roky po trochu rozpačitém Útoku na Bílý dům - uvidíme retro o gayích v New Yorku 70. let. A nutno pototknout, že neživotnější a suchopárnější semdesátkovou dobovku jsme tu dlouho neměli - i když Emmerich nepoužívá tornáda a obrovské lodě emzáků, digitálními triky jeho látka stejně smrdí, stejjně tak kostýmní vypózovaností. Hudební složka sice tlačí trailer kupředu, prezentovaný materiál však láká na úplně tuctové drama o těch vzletných hodnotách v předvídatelně buditelských příbězích vykroucených mladíků.