Hrátky s časem jsou ve Star Treku zjevně velmi oblíbené, ani bych se nedivil, kdyby na seriálu vyrostli bratři Nolanové. Abramse můžeme obdivovat za to, že si s touhle trekovskou vymožeností poradil s elegancí sobě vlastní a jeho film nedopadl jako deset předchozích. Zrovna První kontakt sice patří k těm povedenějším, ve světle letošní reinkarnace ale i v celkem kvalitním traileru působí jako sestřenka z patnáctého kolene pod notnou dávkou narkotik. Zvlášť první dvě třetiny by mohly kohokoliv jiného než ortodoxní fanoušky úspěšně uspat, ačkoliv je zachraňuje lesknoucí se pleška Patricka Stewarta a úvod s celkem solidní atmosférou. Jakmile se ale věci dají do pohybu a ukázka si uvědomí, že by měla střihat trochu svižněji, přehoupne se v bodovém hodnocení do průměrných tří hvězdiček (věřím, že trekkies jednu přidají). Je to svižné, spíš jak trailer na mě ale tahle oldie působí jako hudbou omylem podkreslená rekapitulace všech zásadních scén ve filmu. Nemá to tu pravou šťávu, ale na připomenutí to stačí bohatě.
Netroufám si tvrdit, který ST je nej. Pro mne je nejosobnější Star Trek: Generations s dosud necharismatičtějším ST záporákem.
p.s.: ot.: nemohu si pomoci, ale v žánru space opera se má hollywood ještě co učit. Ostatně kdo na vlastní smysly ochutnal homeworld I. a II. ví své.