Přiznávám se, že recenzi na nové Spy Kids jsem si vzal zcela dobrovolně a z naprosto zištných důvodů. Mám teď v ruce žolíka a následujících několik měsíců můžu kolegům z redakce při rozdělování recenzí nutit ty největší srágory s tím, že já jsem přeci musel koukat a psát nové Spy Kids, takže tu či onu koninu dělat nebudu a je to na nich. Nečekal jsem, že by to mohl být dobrý film. Ale to asi nikdo. No a není. Je špatný ve všech směrech a vy byste se na něj neměli dívat. Nikdo by se na něj neměl dívat. Nikdy. Dál číst už v podstatě nemusíte. Těch pár zoufalců, co zůstalo, nebo si chtějí detailněji popsat, jak moc a proč jsem u novinky Roberta Rodrigueze trpěl, teď srdečně vítám na exkurzi do pekla. 

Série Spy Kids byla zpočátku zajímavá, netvařme se, že ne. Přinejmenším z prvního dílu se vyklubala celkem fajn rodinná zábava a další dvě části dokázaly alespoň překvapit hvězdným obsazením. Jenže děcka odrostla, na čtyřku se zapomnělo a Robert Rodriguez natočil před nedávnem podobně laděné Můžeme být hrdinové a na Netflixu si spočítali, že stojí za to tuhle sérii oživit. Už jen proto, že to nebude stát moc peněz, protože Rodriguez – člověk, který byl svého času spolu s Tarantinem považovaný za nejprogresivnějšího filmaře nastupující hollywoodské generace – si víceméně všechno udělá sám doma v garáži. I tentokrát se postaral o režii, scénář, kameru, střih, hudbu a nejspíš i o catering. No a je to samozřejmě zlé. Víc, než byste čekali. 

Spy Kids: Armageddon: FOTOGALERIE

Asi nikdo po traileru a zkušenostech s touhle sérií neočekával, že to bude vypadat hezky. Spy Kids: Armageddon je ovšem ještě hnusnější než předchozí díly. Vypadá nesmírně lacině a nezáleží na tom, jestli tu mluvíme o kostýmech, absenci zajímavých herců v cameo roličkách (na to se tu vůbec nehraje) nebo tricích. Rodriguez všechno sází na výraznou spykidsovskou stylizaci, která se okoukala někdy v půlce jedničky a když uvidíte, jak jdou hrdinům po krku oživlí záporáci z videohry, musí vám ho být regulérně líto a začnete hledat, jaká streamovací služba nabízí Desperada nebo Planetu teror. Monstra mají totiž buď podobu kaskadérů navlečených do kostýmů, za které by se jim vysmáli i na brněnském Comic-Conu, nebo digitálních kostlivců, u nichž si nejsem jistý, jestli mají být nepovedenou poctou Rayi Harryhausenovi, nebo jsou prostě jen hnusní. Je to neuvěřitelně nevkusné. 

No jo, ale „vždyť to natočili pro děti a těm se to bude líbit.“ Jo, může být, jenže i v tomhle směru bohužel Rodriguez ustupuje z už tak nízkých standardů. Vzhledem k tomu, že Armageddon má být restart, dostáváme nové hrdiny a ti jsou bohužel mladší. Já celkem chápu, že není sranda najít dvě děti, které by byly napůl latino a uměly hrát, ovšem dvojice hrdinů, s nimiž musíme strávit devadesát minut, je neuvěřitelně netalentovaná a otravná. Především Everly Carganilla očividně bojuje s jakýmkoliv delším souvětím. Bavit se tu o nějakém herectví nebo alespoň o náznacích, že ti dva na sebe reagují byť jen trochu přirozeně, vůbec nemá smysl. Trávit s nimi večer u televize je za trest a budete ještě nostalgicky vzpomínat na to, kolik talentu měli Daryl Sabara a Alexa PenaVega v prvních filmech. Ne že by tu snad bylo nějak moc scén, vtipů nebo emocionálně silných momentů, které nefungují právě kvůli ústřední herecké dvojici, ale ti dva jsou marní prostě v každém záběru, kdy mají něco udělat. Cokoliv. A omlouvat to tím, že tihle hrdinové jsou na rozdíl od svých předchůdců fakt mrňaví, u mě neprojde. 

Takže shrňme si, co zatím víme – je to hnusné, špatně zahrané, nevtipné, není to napínavé a není to ani chytré. Co dál? Jo, už vím. Může to být jen a pouze můj názor, ale řekl bych, že tentokrát to není ani příliš vhodné pro prcky a výchovné. Osobně mi to u filmů nevadí, k dětství nějaké ty průšvihy patří, avšak jednou z point nových Spy Kids je to, že děti by měly sedět doma a hrát debilní a hnusné hry. Nechci znít úplně fotrovsky, ale tohle prostě není dobře. 

Přehrajte si trailer Jo, je to přesně tak mizerné, jak jsme všichni po sedmi filmech tušili (4x Spy Kids, Prckové, Můžeme být hrdinové a Žraločák s Lávovkou). Jsem už upřímně unavený z čekání na to, jestli si Rodriguez napraví reputaci další peckou z ranku Desperada nebo alespoň solidní žánrovkou typu Alita. Jeho tyhle humusárny prostě asi fakt baví. A vzhledem k tomu, že teď skončil na Netflixu, kde je dramaturgický dohled prakticky nulový, může být tenhle Armageddon skutečně jen začátkem blížící se laviny rodriguezovského nevkusu. 

1/10 nedávám čistě proto, že je tu míň otravných dětí než v Můžeme být hrdinové, není to 3D a nikdo mě jako u čtyřky nenutí čuchat prdy.