Specialistou na české filmy je u nás v redakci Rimsy. Je to proto – proč to neříct přímo – že většina z nich stojí za prd a my Rimsyho rádi trápíme a on ví, že si to zaslouží. Na druhou stranu přijde mi pak poněkud nefér, když na český film vyrazím já a zjistím, že tentokrát není vůbec špatný. Jako právě Smečka, od které jsem to upřímně moc nečekal. Ale o tom za chvilku. 

Hlavním hrdinou sportovního dramatu je šestnáctiletý talentovaný brankář David, který právě přestoupil do nového hokejového týmu a moc dobře ví, že si tu bude muset vybojovat respekt svých spoluhráčů. Situace není ideální i kvůli tomu, že má David cukrovku a není fyzicky úplně v pohodě, ale i proto, že jeho konkurentem v boji o branku by měl být syn trenéra. Jenže David není žádná srágora a ví, že úspěch si musí zasloužit a že ho cesta k němu možná bude bolet. Podporu má v tátovi i přítelkyni Carol, ale stačí to? V týmu Vlků začíná být atmosféra čím dál tím vyhrocenější a David dostává každý den víc a víc zabrat od trenérů i od spoluhráčů. A začíná se na něm projevovat stres a nikdo nevidí, že se možná blíží tragédie…

Smečka: FOTOGALERIE

Důvod, proč jsem Smečku nevyhlížel s bůhvíjakým nadšením, byl ten, že z většiny materiálů k filmu jsem dostal pocit, že to bude drama o šikaně ve světě mladých sportovců. A to mi prostě nepřipadá jako dostatečně zajímavé a nosné téma. Jenže ono to o té šikaně naštěstí zase tolik není. Nemístné vtípky, které postupně přerůstají v regulérní agresivní chování, tu samozřejmě mají svoje místo, stejně jako pokusy ukázat, jak to chodí v šatně, kde se sejde dvacítka puberťáků s velkými egy a kde se neodpouštějí chyby a slabost. 

Smečka na tomhle do značné míry stojí, ale celovečerně debutující scenárista a režisér Tomáš Polenský zvládá ze svých herců dostat uvěřitelné výkony a navíc dialogy mladých hokejistů nešustí papírem. Tomáš Dalecký a jeho konkurent v brance v podání Tomáše Mrvíka z Všechno bude navíc hrají velmi dobře a celé to má dostatečně filmový vizuál na to, aby to nenudilo. Jednu věc však Polenský bohužel nezvládl a mě to vlastně vzhledem k nadprůměrným kvalitám zbytku filmu dost mrzí. 

Jak už jsem napsal, Smečka je sice o šikaně, ale zdaleka nejen o ní a v tom tkví paradoxně ten největší problém. Polenský se totiž pokouší řešit strašně moc věcí a témat a na spoustu z nich tu nemá dostatek času a prostoru. Je škoda, že víc prostoru nedostal komplikovaný vztah s ambiciózním tátou, jenž se kvůli synovým a vlastně i svým snům nestydí prošlapávat mu cestičku k úspěchu a nevidí, jak moc to Davidovi v kabině škodí. Pragmatičtější a starostlivější matka tu nemá téměř žádný prostor. Přitom konflikty obou rodičů mohly být emocionálně strašně zajímavé. Stejně tak vztah trenéra s jeho synem-brankářem. A vlastně i v samotné hokejové šatně by se našlo pár postav, o kterých bych chtěl vědět mnohem víc než o Davidovi a jeho povrchní přítelkyni. 

Přehrajte si trailer Na Smečku se dobře kouká a ta hodina a půl uteče v kině velmi příjemně. Hokejové scény sice nejsou úplně na hollywoodské úrovni, ale rozhodně neurazí, mladí herci zvládají svou práci velmi dobře a tvůrci evidentně vědí, jak mluví a jak se chovají mladí sportovci snící o velké kariéře. Jenomže filmu se nevyhnuly potíže typické pro debut. Polenský si zkrátka ukousl trochu velké sousto a i jemu muselo být jasné, že ne všechny prvky a motivy rozpracoval tak, jak by si zasloužily. Na druhou stranu těch povedených věcí je na Smečce dost na to, abych byl zvědavý, co od něj uvidíme příště. Na první celovečerní pokus je to totiž pořád dost povedené a mladé režiséry, kteří netočí české romantické (a krutostí a nenávistí prosycené) komedie, bychom rozhodně měli podporovat.