Cival

James Marsh se dal na hraný film, což můžeme vítat s velkou radostí. A velkým očekáváním. Dokumentární filmy totiž fungují jako velmi vhodná průprava - importují se odtud do světa celovečerních hraných bijáků silné tvůrčí osobnosti. O Marshovi moc pochybovat nemůžeme, protože skvělým Mužem na laně si vydobyl Oscara i přízeň celé zeměkoule, celkem se prý povedly i jeho další projekty Wisconsin Death Trip a Project Nim , a když se podíváme na hranou novinku Shadow Dancer, ani tady není moc prostoru pro skepsi. Syrový thriller v civilním, ale místy až drásavém podání, sice nepropaguje kdovíjak úžasný trailer, ale i v těch pár momentech se před očima zhmotní silné postavy, ve věrohodném hereckém podání, vytesané do retrodráma o tom, jak se lámou tzv. teroristi. Jedna z členek IRA musí pod nátlakem Clive Owena změnit stranu, což s ohledem na vydírání křehké ženy a ještě navíc kvůli malému synkovi vyznívá zvlášť nepříjemně. Tenhle psychologický snímek je. prostě dalším z řady nepříliš nápadných, ale rozhodně ne zbytečných filmů, do nichž se uvrtal Clive Owen.