Spousta lidí na koních, spousta lidí bez nich, pot, zanícené pohledy a rychle načrtnuté milenecké vzplanutí, které předesílá scenárista; Kontury zářijového úsvitu nad prokletými planinami nedodávají úplně to, co předeslaly – atmosferické průtahy jsou navíc podporovány nuznými vizuálními prostředky a poněkud amatérským citem pro řemeslnou stránku (řehtající kůň při upozornění, že všichni lidé byli zabiti, působí přehnaně teatrálně). S přelomenou minutou však nastupuje burácející symfonie a do popředí se derou značně líbivější obrazy (s využitím slunečních paprsků na sto způsobů) než doposud. I předěly pozoruhodně nabírají na líbivosti, když si ve stylu nezadají s náladami The Proposition, popř.jiného komorního westernu, kde bude v rámci cti umírat spousta mužů. A nakonec se ukáže, kolik tahle milá gradace zachránila – to, co se zpočátku tvářilo tak unyle, nechává po svém odeznění příjemné vzpomínky; I když si ani potom neodpáře punc nezávislého nízkorozpočtového snímku. Ale snaha byla citelná!