O FILMU
Pantáta Kim Ki-Duk je u nás častým, a nutno říci, že pro určitou skupinu diváků i vítaným hostem. Přinejmenším ve Varech je jeho přítomnost ve festivalovém katalogu důvodem k jistým očekáváním, protože přinejmenším filmy Ostrov, 3-Iron, Jaro léto, podzim, zima... a jaro potvrdil, že k nejpodnětnějším asijským režisérům nepatří nadarmo. Samaritánka, která vznikla mezi již uvedenými snímky 3-Iron a Luk, vypráví příběh středoškolačky Jae-young,která se prostituuje a její kamarádka Yeo-jin jí dělá pasačku. Obě dvě mají velký sen - dostat se do Evropy - a jsou ochotny mu obětovat cokoliv. Jenže rány osudu udeří tehdy a tam, kde to nejméně čekáme. Jae-young se smrtelně zraní a Yeo-jin se rozhodne nabízet své tělo jejím někdejším klientům. Nikoliv však proto, aby uskutečnila společný sen, ale kvůli tomu, aby svou kamarádku vykoupila. Jak už sám biblický název filmu napovídá, příběh má lehce náboženský rozměr (jakkoli to přesně neodpovídá antickému dobovému pozadí, za samaritány jsou považováni ti, kdo se nad někým smilují ve chvíli nouze) a Kim nezapomněl ani na své klasické ingedience jako je lyrická hudba a lehce posmutnělá atmosféra. Což od něj v skrytu očekáváme u každého filmu. Jakkoli i tahle konforontace s odcizeným světem obsahuje Kimovy trademarky - sex, násilí a smrt - naštěstí se nedočkáme scének typu polykání tuctu rybářských háčků na vlasci, což přimělo jistou část diváků filmu Ostrov k promptnímu odchodu...