Ať to lítá, ať to sviští, po cestách i po strništi. Ano, Rytíři nebes jsou do jisté míry splněný sen všech těch, kteří si jako malí stavěli plastikové modýlky Fokker Dr.1 z družstva Směr (v měřítku 1:48, přirozeně), v jejich sbírkách se to hemžilo miniaturkami z Kovozávodů Prostějov a pod stromeček dostávali jako sladkou tečku letadýlka od německého Revellu. Pokud vás tahle oblíbená kratochvíle 70., 80., a začátku 90. let (pak už většina modelářů zaprodala duši Billu Gatesovi a jeho pekelnému vynálezu) minula nebo nejste příliš technicky orientovaní, jistě jste viděli Top Gun. Nebo o něm alespoň slýchali. Že jsou tam krásná letadla, nablýskaný Tom Cruise a chytlavá ústřední písnička. Pokud vás i tahle cheesy záležitost minula, nezoufejte. Máte tu totiž svět odvážných mužů na létajících strojích, který je snímán skoro stejnou optikou. Což znamená přibližně následující: prakticky všechno, co se děje ve vzduchu, je vynikající. Jakmile letadla dosednou/dopadnou/doexplodují už je to trochu jiná píseň. Píseň o příliš mnoha slokách, s melodií a slovy, jež si autor vypůjčil od jiných. Choreografie vzdušných soubojů je opravdu vynikající a až na několik málo momentů mnohem méně nadsazená (ano, vím, půltucet červených Fokkerů je jen pozlátko pro oko), než jak to vypadalo z nablýskaného traileru. Nízký rozpočet je samozřejmě znát, ale ve větčině případů to vůbec nevadí. Ačkoliv jsou trikové záběry lehce rozostřené, mají v sobě ten samý náboj jako např. obrázky Jaroslava Velce na mnohých obalech plastikových skládaček. Kdyby někdo sestříhal dvacetiminutový reel se scénami, kde promlouvá vzduchem metané olovo, pouštím si ho každý den před spaním. Problém Rytířů nebes spočívá v tom, že se neskládají jen ze vzdušných kozelců, ale bohužel i z dialogů a jednoduchých dějových hrátek. Ty jsou stále dokola o tom samém. Mám dojem, že na nějakém skrytém a nevětraném místě musí existovat databáze motivů, jež se musí objevit ve filmu s leteckou tématikou, jinak jej nějaká tajná komise neschválí. Jak totiž vysvětlit, že se pozemská část leteckých filmů podobá jako vejce vejci. Nezávisle na tom, jestli má ocelový pták vrtule a nebo už ne. Všechny ty krátké lásky, odvážní chasníci, nihilističtí zabijáci, srabíci, věrní psi (lvi) a přísní avšak féroví velitelé, kteří obnažují svá srdce a nosí je na stříbrném podnosu ozdobeném patriotickými vlaječkami, se už trošku zajídají. Takhle totiž film osciluje mezi popcornem a "něčím vyšším," což v konečném důsledku znamená, že čistou radost z jednoho vám vždycky zkalí přítomnost toho druhého. Tetelivému nadšení režiséra Tonyho Billa rozumím, proč mají Rytíři nebes těžce přes dvě hodiny už méně. Každopádně vzhůru na bojiště! (6/10)

Na disku jsou pouze bonusy v podobě krátkých rozhovorů s herci, režisérem a producentem. Vzhledem ke stopáži (asi 3 min každý) a provedení ("mluvící hlavy") nic zásadního.

P.S. Zanedlouho roztočí vrtule i Red Baron.

Obraz: 2,35:1
Zvuk: Dolby Digital 5.1 - anglicky, Dolby Digital 5.1 - česky
Titulky: české
Cena: 399,-
K mání od: 14. 5. 2007