Tak nějak už jsem doufal, že ho někdo hodil do propadliště dějin. Že Harald Zwart třeba nějak náhodou zapomněl, že o něm točí další film, ráno se probudil a šel dělat něco mnohem smysluplnějšího (jako třeba škrábaní se na hlavě a dloubání se v nose). Ale ne. „Zehembege“ (ano, to je hamburger) je zpátky a vyhradil si pro sebe rovnou prostor sto padesáti vteřin. Během nich se stane spousta ošemetných věcí, o kterých se v dobré společnosti nehovoří, ale i spousta těch, které už nejsou zase až TAK trapné. Pouze středně trapné. Stále však převládá nechápavé pokyvování hlavou ze strany na stranu nad tím, co Steve Martin považuje za sofistikované ztvárnění postavy, kterou před ním nezapomenutelně pojal už jiný velký komik. Trailer je bohužel v pořádku úplně normálním způsobem - má odpich, povědomí o vyprávěcí struktuře a subjektivně netrvá několik let, což bych tak nějak podvědomě očekával. „Bohužel“ uvádím proto, že ho nelze úplně setřít jenom z důvodu alergie na hlavní postavu. I když, lhal bych, že je to alergie stoprocentní. V porovnání s minulým výletem do nitra detektivního pátrání po velkém růžovém diamantu z toho mám přece jen trochu lepší pocit. Překvapivě a ke svému vlastnímu údivu. Doufám, že mě za ty tři hvězdičky kolegové z redakce neukamenují :).
