Představte si, že se vám do rukou dostane román nezřízeného alkoholika a narkomana Huntera S. Thompsona, který je shodou okolností také jedním z nejvýznamnějších amerických žurnalistů 2. poloviny 20. století. Ta kniha se jmenuje Rumový deník a pojednává o autorových novinářských začátcích, kdy psal pro druhořadé americké noviny v Portoriku na počátku 60. let. Kniha věrně zachycuje genius loci karibského ostrůvku, je zalidněna množstvím pitoreskních postaviček a natolik dýchá bohémským duchem, že by stačilo vymačkat stránky a měli byste zásobu režné na měsíc dopředu.

Rozhodnete se román zadaptovat, k čemuž vám dopomůže i světová topstar Johnny Depp; už jen proto, že Deppova role v adaptaci jiného Thompsonova románu Strach a hnus v Las Vegas, patří k těm nejcennějším v jeho kariéře. Ke všemu budete natáčet v reálných lokacích se skvostnou dobovou výpravou. Co by se asi mohlo podělat?

Rumový deník: FOTOGALERIE

Tak jak je možné, že se Rumový deník nepovedl? Proč se vám snímek vykouří z hlavy, sotva vyjdete z kinosálu?

Na Rumovém deníku je ubíjející zejména autorská nerozhodnost režiséra Bruce Robinsona. Neví, zda chce točit uvolněnou prázdninovou komedii, sociální kritiku, milostný příběh nebo náhražku za lehké drogy. Než aby se rozhodl pro jedno, vrazil to tam všechno jako Babica, v chabé naději, že to bude mít vtip i hloubku. Humoru je poskrovnu (a když, tak s mizerným timingem), hluboké je to jako louže po dešti a plné laciných frází o poslání novinářů a boji za vyšší hodnoty.

Rumový deník je bohužel film tak fádní, že si na něj zítra ani nevzpomenete.A což teprve chudák Depp, ten hraje zase tu samou roli, co posledních deset let. Působí, jako by se cestou od přehrávajících pirátů a Burtonovských podivínů zpět k seriózní poloze ztratil a nemohl se najít. Thompsonovo alter ego Kemp není Kempem, mladíkem s tvůrčím blokem, utápějícím se v chlastu a mizérii; je to jen Johnny Depp upomínající na časy Eda Wooda s grimasami konstábla Cranea z Ospalé díry.

Kdo ovšem válí, jsou sympatický Michael Rispoli, cynický Richard Jenkins a hlavně Giovanni Ribisi jako vygumovaná troska se syfilidem a poslouchající Führerovy projevy. Ti tři si každou scénu kradou pro sebe a Deppa upozadí, jako by byl tapeta na stěně.

Přehrajte si trailer Mohlo z toho vzniknout všelicos – jímavá story o strastech a slastech mladého autora (kterého hraje takřka padesátiletý Depp, ale bať, viděli jsme ve filmech i divnější věci, třeba E.T.ho) nebo klidně i pokračovatel kultovního Gilliamova tripu, pokud by se popustila stavidla fantazii.

O to více je tristní zjištění, že místo lahodného karibského rumu z cukru se nám dostalo tuctového božkovského tuzemáku. Sice z kvalitních brambor (kamera, herci, hudba), ale pořád z brambor. Spráskáte se z toho stejně, ale pachuť na jazyku zůstane.