Vypočítavost českých filmařů mě nikdy nepřestane udivovat. Stejně tak jako tupost některých návštěvníků kin. Přistup „vezmi něco, co je staré, natoč o tom devadesátiminutový materiál a kašli na to, jak moc je to hnusné“ by se dal tolerovat v případě, že by u nás nebyli lidé, kterým tohle ke spokojenosti stačí. Rodinka vypadá po filmařské stránce jako průser největšího kalibru, ale jsem si prakticky jistý, že se najde dost milovníků původního seriálu, kteří na film půjdou. A bude jim jedno, že Dušan Klein vzal jen pár herců, kteří se objevili v původním seriálu a dožili se roku 2010. Tihle diváci budou kašlat i na to, že veškeré interiéry se skládají ze tří místností. Bude jim ukradené, že exteriéry suplují fakt hnusné kulisy s rozvěšeným prádlem, před nímž Naďa Konvalinková hláškuje o slepicích. Kdyby se Rodinka sestříhala na čtyři dvacetiminutové sitcomové epizody, dala by se možná zařadit do kategorie „neškodná“ a bez problémů ignorovat. V okamžiku, kdy za tenhle divadelní (slovo televizní se mi v tomhle případě příčí použít) paskvil bude chtít někdo stejné vstupné jako za druhého Trona, riskuje minimálně z mé strany pěst v obličeji.
Pokud nevíte, co s penězi, radši mi je pošlete.
