Komedie Adama Sandlera. Tahle tři slova by měla stačit, abyste měli jasno, jestli je dvojka Rivalů pro vás, nebo byste ji měli obejít velkým obloukem. Už pěkných pár let víme, že Adam Sandler, král hovadské komedie, dovede být i hodně dobrý herec, když má chuť a scénář. Drahokam, Opilí láskou nebo Životní trefa ukázaly, že by obstál bez problémů i v čistě dramatických snímcích. Jenže jeho ty buranské legrácky evidentně baví. A není se čemu divit, vždycky přizve na plac hromadu kamarádů a užijí si to jako párty, u které vyrazí „kvůli natáčení“ jednou do Afriky, podruhé k jezeru, potřetí na Havaj ... Navíc ho provází pověst jednoho z nejmilejších lidí v Hollywoodu, takže já mu tyhle jeho blbiny i po třiceti letech přeji. 

Osobně jsem nikdy s jeho dacanským smyslem pro humor neměl problém. Tedy abych nekecal, občas to bylo přeci jen víc dacanské než vtipné, ale většinou mi to nevadí a umím se na to naladit. A podobných lidí je pořád dost velká spousta a bylo jich tolik i před devětadvaceti lety. Tehdy měli premiéru první Rivalové, příběh neúspěšného hokejisty, jenž začne dělat bordel na golfovém greenu, kam přináší živelnou energii, násilí, vulgarity a zároveň i mile naivní dobromyslnost. Malá komedie udělala ze Sandlera definitivně filmovou hvězdu a o její pokračování prosili fandové už opravdu dlouho. No a dočkali se. Dočkali se přesně toho, co asi chtěli vidět. 

Rivalové 2: FOTOGALERIE

Happy Gilmore je teď už skoro šedesátník, s golfem po osobní tragédii seknul, pracuje v supermarketu a chlastá. Teď se však musí vrátit na green, aby vydělal peníze na baletní školu pro svou dceru, což znamená, že musí odložit láhev (respektive všech padesát, které má poschovávané ve všem od starých hodin až po umělé okurky), dostat se do formy a doufat, že se v něm probudí staré instinkty. Jenže proti němu nestojí jen roky, alkoholismus a dávní soupeři, ale i snaha jednoho miliardářského zmetka zcela změnit golf jako sport. Souboj tradice s novými trendy může začít. A k Happyho překvapení má on stát na straně té tradice …

Rivalové 2 jsou samozřejmě do jisté míry klasický legacy sequel plný odkazů na původní film, variací na známé scény a výstupů herců či postaviček, které fandové dobře znají. Sandler na tohle všechno ovšem sází méně, než by člověk čekal. Respektive mnohem méně než třeba Eddie Murphy v posledním Policajtovi v Beverly Hills. Druhý Rivalové mají přeci jen mnohem blíž ke klasickému pokračování a jako takoví fungují překvapivě dobře. Možná i proto, že režisér Kyle Newachek sází mnohem víc na samotný turnaj a příběh než na hrdinu, jenž – přiznejme si to – není až tak komplikovaná postava. 

Snad třetinu filmu zabírá golfový turnaj, který se hraje podle nových pravidel a svou atmosférou připomene spíš wrestling než sport gentlemanů. Navíc neuškodí, že režisér dovede golf prodat jako nečekaně akční a strhující podívanou. No a Happy, ten tu sice dělá to, co od něj fanoušci chtějí, občas se popere na hřbitově, řve na golfové míčky a leze na nervy škrobeným soupeřům. Sandlerovy tahle poloha sedí i v osmapadesáti. Zároveň se ale jeho Happy vyvinul a i když v něm pořád zůstal notný kus hovadství, dospěl a získal si respekt kolegů. Takže ty dramatičtější sekvence, nebo jen dialogy s ostatními hráči u luxusní večeře, nejsou zase až tak divoké a člověk má pocit, že „o něco jde“. Namíchat starý styl s novým, odkazy a pomrkávání s funkčním dějem, motivacemi a občas i dramatem se tu jednoduše povedlo o řád lépe než v podobných filmech. 

Samozřejmě bych byl ale nerad, kdybyste nabyli dojmu, že Rivalové 2 jsou nějaká serióznější komedie, to vůbec. Pořád tu jsou scény, kdy Happy vyrazí trénovat na golf s partou amatérů, přičemž to skončí absolutním křikem, idiotsky legračními tanečky a zlámanými holemi a končetinami. Tohohle typu humoru je tu pořád dost. 

Sandler si je však jistý v kramflecích. Ví, co jeho fandové chtějí a ví, co baví jeho. Nebojí se tuhle přitlačit na legraci, támhle na nostalgii a tady zase vytáhnout cameo (je jich tu prý asi sedmdesát), ať už nějaké herecké nebo sportovní hvězdy či jen starého kámoše. Hraje se tu na jistotu, na snahu udělat „prostě sandlerovku starého střihu.“ A to se víceméně podařilo. Rivalové 2 stojí pořád na základech prostinké devadesátkové řachandy, ale jejich hlavní hvězda má pořád dost energie, režisér předvedl pár nečekaných nápadů a rychle to uteče a možná vás to donutí pustit si jedničku a nastudovat filmy, které ze Sandlera kdysi dávno udělaly hvězdu. Víc se asi od tohohle sequelu po třech dekádách čekat nedalo. A víc ani divákům nabídnout nechce.