Bradley Cooper lezl kam neměl a startuje tak neradostné vyprávění, v němž Vinnie Jones porcuje lidi rybářským hákem. Tolik nastiňuje premisa traileru, z něhož se nedozvíte mnoho kromě toho, že krve nebude zrovna málo a filmový vraždící maniak pořád dokáže se svými oběťmi dělat natolik efektní skopičiny, aby to zaflákalo celý objektiv. Není ale proč tesknit – stejně všichni víte, jak to bude probíhat a jak to dopadne, ještě než to vůbec začalo. Výplní obrázkového leporela, kde fotograf běhá z místa na místo a vedou se zcela standardní hororové dialogy, není nic překvapivého, strhujícího, ba ani nic, co byste ještě nikdy ve filmu neviděli. A nejeden z vás jistě přizná, že se i pod vlivem béčkového trailerového chrapláku trochu nudil. Jenže když už se zdá, že je všem vábivým pokusům konec, cosi se stane a ručička značící hladinu adrenalinu vystřelí k nebesům. Po vzoru ukázky k Little Children traileroví mágové střihají obraz na zvukový podkres rozjíždějícího se vlaku a stejně jako ve zmiňované ukázce stupňují tempo až k nevydržení. Tématická spřízněnost metra s hororem je však vyšší než spřízněnost lokomotivy s nevěrou a tak je závěr traileru tak samozřejmě plynulou a přirozeně vygradovanou syntézou audiovizuálních složek, jaká už tu dlouho nebyla. A opravdu překvapí ve chvíli, kdy už to absolutně nečekáte a donutí vás leccos přehodnoti. Ve světle zbytku ale výš jak na tři jí nemůžu. Sorry chlapci, vím, že jste se snažili.