Steven Seagal je dnes chodící vtip a člověk skoro zapomíná na to, že bývaly doby, kdy patřil k největším tvrďákům a nejvíc cool hvězdám Hollywoodu. Trvalo to jen pár let, ale zvládl během nich natočit i několik solidních filmů. A jedno Přepadení v Pacifiku, které nečekaně dobře šlape i po třiceti letech. A jeho trailer taky. Seagal tu moc nemluví a když už, tak jen cedí hlášky. A přitom tu stihne postřílet, polámat a zmrzačit spousty lidí. Víc prostoru tu dostává Tommy Lee Jones, jenž o rok později získal Oscara za Uprchlíka a Andrew Davis servíruje solidní množství epicky vypadající akce zabalené v naivně blbém devadesátkovém kabátě. Dohromady to však funguje nečekaně dobře. Sice jsem se u tohohle traileru trošku křenil, protože člověk se po těch letech od premiéry musel chtě nechtě smířit s faktem, že je to celé trochu konina, ale konina zatraceně zábavná a svižně natočená. A v trailerové podobě pořád dost funkční na to, abych si to chtěl večer po letech zase pustit. Konec konců která jiná seagalovka má dvě nominace na Oscara?
a inak jednotka je paradicka, finalny suboj s nozmi pecka