Na Slovensku se v poslední době urodilo několik zajímavých projektů (Otec, Invalida, Nahoře nebe, v dolině já) a Potopa - alespoň podle hodnocení na CSFD - rozšiřuje jejich počet. Chvály jsou o to hlasitější, že jde o debut. Je opravdu radost dívat se na tak precizní podání a netradičně zvolenou širokoúhlou kameru, které v klidu obstojí ve světové konkurenci. Už teď tipuju úspěch i na festivalech, protože témata jako ztráta jistot, asimilace a identita na přehlídkách dlouhodobě rezonují. Pojistkou zájmu je i kontrast neznámého světa východoslovenských Rusínů na samém začátku 80. let a univerzálně srozumitelný příběh místní holky, která se chce stát pilotkou, zatímco kulisy její vesnice ustupují přehradě. Už z traileru je cítit, že film jde spíš cestou soustředěného pozorování a autenticity, než velkých dramatických gest. Zda tento způsob, jak malé kinematografie zaháčkovat ve světě, postupně přinese ovoce, se teprve ukáže. Malá rivalita v česko-slovenském rybníčku je ale rozhodně prospěšná.