Čínský všeuměl Gan Bi ještě nemá ani třicet, a už stihl podruhé zaujmout evropské publikum. Před dvěma lety rozdělil karlovarské publikum snímkem Kaili Blues, o němž se mluvilo jednak v souvislosti s nekompromisní uměleckou filmařinou, a také kvůli jednomu strhujícímu záběru, který trval kolem čtyřiceti minut. Takový přístup byl na festivalu v Locarnu tehdy odměněn několika cenami, a tak stále mladý a nesporně talentovaný Gan Bi nemá důvod svůj rukopis měnit.

Poslední večery na Zemi se opět odehrávají v umělcově rodném kraji Kaili, do něhož se po letech vrací muž vzpomínající na svou minulost. Během putování se objevují vzpomínky na matku a minulé lásky, vše v útržkovitém a zpočátku obtížně ukoukatelném podání. Postupně se však začnou některé části skládanky dávat dohromady a člověk, aniž by si to hned uvědomil, začne doceňovat Gan Biho preciznost i odvahu neotřelého uchopení noirových žánrových propriet.

Samostatnou zmínku si zaslouží oblíbená Gan Biho eskapáda, totiž exhibice v jednom dlouhatánském záběru. Tentokrát minule nastavenou laťku ještě překonává, když předkládá padesátiminutovou snovou sekvenci, která tak tvoří celou druhou půlku filmu. A to dokonce ve 3D, které by tu být sice nutně nemuselo, při několika příležitostech je však využito nesrovnatelně lépe než ve většině současné hollywoodské produkce. Snová padesátiminutovka ukazuje obrovskou promyšlenost celého díla, během celé sekvence se před kamerou vystřídá řada postav (i zvířat) a z některých cestovatelských ekvilibristik se bude tajit dech. Gan Bi ukazuje nesmírnou technickou zdatnost, která i pomalejším úsekům dodává silnou atmosféru.

Při hlubším zamyšlení však forma obou zcela odlišných částí dává velký smysl a ačkoli se rozhodně nejedná o divácky přívětivý kus, zanechá ve vás řadu podnětů k zamyšlení i silných obrazů. Detektivně-psychoanalytický příběh se nekompromisně mísí s lynchovskou atmosférou a prchavost minulosti nebývá takto suverénně nasnímaná každý den - originální experiment se proto bez debat vyplatí vidět. Řada z vás mě po tomto doporučení jistě prokleje, ale to se nedá nic dělat; Gan Bimu se opět podařilo vytvořit nezaměnitelný kus postmoderního umění.