Vážně jsem přemýšlel o dvou hvězdičkách, protože z hlediska rytmu a řemesla celkově na tom tahle bizarnost není vůbec špatně. Ale zaměnitelně podprůměrným dvojhvězdím bych film podcenil – zanikla by jeho výlučnost, kterou musíte identifikovat v momentě, kdy hlavní hrdina neskonale dementním způsobem narazí do popelnic a svalí se mezi ně. Prostě geniální. Komedie, kde se humorně tahá za koule a kde Jason Mewes neuvěřitelně křiví svůj obličej, tu jednoznačně chyběla a je moc dobře, že k nám taková ozvěna časů s Jak ukrást Dagmaru, Trably prcka Binka a kinofilmů Larryho the Cable Guye zase jednou přiletěla. Tomuhle totiž nechybí nic. Ani seriózní Harvey Keitel, ani dementní fyzický humor s baseballkami a… ano, ani poctivé prdění! Komediální nadělení první jakosti. Pracně budované pověsti korejské kinematografie asi hodně zavaří.
