Jamie Foxx se konečně začíná vracet do módu Jamie Foxx. Po Denní směně se naplno rozjel ve Vocasech na tripu a trailer Pohřbu naznačoval, že bude energicky řádit i tady. Kdo by si nedal komedii, v níž je Foxx napárovaný s Tommy Lee Jonesem, takže snadno vzniká podobná dynamika jako v Mužích v černém? Jenže jak víme, trailery občas lžou. A tady se lhalo opravdu vydatně.

Pohřeb je totiž komedií zhruba dvacet minut. A ještě dost divnou. Zápletka se točí kolem majitele pár pohřebních ústavů Jeremiaha O'Keefea (Jones), jenž ve finanční tísni odprodá několik ústavů velkému korporátu. Uzavřený obchod se ale ne a ne dokončit, což stařičkého O'Keefea vede k tomu, že daný korporát žaluje za záměrné zdržování s úmyslem zbankrotování. Žalobu velmi snadno mohl vyřešit O'Keefův dlouholetý právník, na jeho místo však nastoupí Willie E. Gary (Foxx), uřvaný černošský právník, který s podobnými případy nemá žádné zkušenosti.

Proč? Nepokládejte nemístné otázky! I kdybych tomu věnoval další odstavec, stejně bych vám to nevysvětlil. Pohřeb je totiž od začátku nacpaný premisami a postavami, na které řeknete jenom „huh?“, ale jelikož film vychází ze skutečné události, musíte to holt tolerovat a tiše se děsit toho, co přijde dál. A věřte, že toho přijde hodně. Do filmu naskáče tým Garyho hláskujících pobočníků, ostrá právnička s tváří Jurnee Smollett nebo šéf zmíněného korporátu, načež se všechno zamíchá do rádoby dramatického guláše, který odhodí pokusy o humoru a vydá se cestou... k Oscarům?

Vážně, z rozverné podívané je najednou pokus o dalšího Vyvolávače deště, v němž se řeší vykořisťování chudých menšin a pochopitelně dojde i na otroctví, zlou církev nebo Ku-klux-klan. Hláškování vyklízí pole a Gary se přitom mění v bohatého dobráka, co pravidelně jezdí za svojí maminkou a vzpomíná na to, jak musel v osmi letech sbírat bavlnu (nebo tak něco). Ano, začínám si připadat jako Franta Fuka na stopě hlavy a paty nového filmu. Jak už jsem ale vysvětloval výše, Pohřeb byl natočen podle skutečné události, takže je to všechno v pořádku!

Abych se ale pohnul do finále téhle nenapínavé recenze, v podstatě vám tu chci předat jen jednu jedinou informaci – nedívejte se na to. Pohřeb je možná nejzbytečnějším filmem letošního roku, a kdyby nešlo o souboj Davida a Goliáše, o němž byl v roce 1999 napsán článek do New Yorkeru, nikoho by v životě nenapadlo tenhle příběh natočit. Jasně, nejsou tu špatní herci nebo řemeslné neduhy a spousta scén je sama o sobě zcela v pořádku. Jako celek je však tenhle pokus o oscarovku z Amazon Prime neskutečně matný, nevyvážený a podivně zamotaný. Škoda, že s ním Jones a Foxx marnili čas. Klidně spolu mohli natočit něco jiného a daleko lepšího.

Pohřeb jsme probírali i v MZ Live: