Pod jedním stromem: Recenze
09:30 | 29.05.2018 |
Island je sice titěrnější nežli jeho skandinávští kolegové, občas se však i z jeho gejzíry protkaných pahorků dokáže vynořit povedený kousek. Černou komedii Pod jedním stromem Islanďané vyslali do letošních oscarových bojů, a přestože se až do finále neprobojovala, za pozornost tuzemského diváka rozhodně stojí. Obzvláště toho, který si potrpí na velmi černý humor a severskou minimalističnost.
Zmatený Atli prožívá krizi s manželkou, která vyvrcholí jeho opětovným nastěhováním k rodičům. Ti jsou zrovna uprostřed zvolna gradující sousedské války kvůli stromu, který vrhá stín tam, kam nemá. Prostě standardní životní problémy, jež by sice šly řešit v klidu, ovšem vinou určitých okolností dochází k jejich nepochopitelnému vyhrocení ve stylu Války Roseových. Nebudu víc prozrazovat, a tak řeknu jen tolik, že se v minulosti stala jistá událost, která svým způsobem všechny přítomné zdeformovala. Slabí muži jsou vláčeni silnými ženami, neumějí se s tím vyrovnat a nechají okolnosti zajít až příliš daleko. Obě hlavní linky ale nejsou nikterak silně propojeny, a tak celek nepůsobí tak sevřeně a promyšleně, jak by mohl; což je velká škoda, protože potenciál tu byl. O žádný průšvih se nejedná, pouze není zcela patrné, co všechno chtěl básník říci.
Ani v žádném jiném ohledu se nejedná o přelomový kousek. Černá komedie se zábavnými figurami se postupem času zaplétá, dramatizuje a spěje k temnému konci. Určitě ale nečekáte, jak moc temnému, neboť závěrečná čtvrthodinka film posune opravdu nečekaným směrem. Tohle totiž na severu obecně umějí – nenápadnou formou utahovat šrouby a dohnat postavy obyčejných lidí až k hranici šílenství. Obdobný styl zaujme i zde a už z prvních dvou scén je cítit jednak bizarní černý humor, jednak nezvykle výrazná hudba, která prostřednictvím tepajících ambientních ploch naznačuje, že ve vzduchu visí průšvih.
Výše popsané spěje k poctivé sedmičce a pochopení, proč se snímek o Oscary ucházel, ale nezabodoval. Takovýchto severských kousků máme každý rok několik, ale je stále těžší, aby se některý z nic výrazněji prosadil a odlišil. Na tenhle se zanedlouho sice vzpomínat nebude, ovšem touhu po svižné dávce severského chladu bez problémů ukojí.
Verdikt
Rimsy
Zpočátku nenápadný, později pořádně mrazivý snímek o tom, kam až to lze s obyčejnou netolerancí dotáhnout. Černý humor se mísí s tragickým dramatem a výsledná směs zase jednou dokazuje severskou kvalitu.
Vaše hodnocení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry