Pidihajzlík si maliny zaslouží. Ale ne přesně ty, které mu byly přiděleny. Výroční ceny pro nejhorší tituly roku ovládl sice druhý Základní instinkt Sharon Stone, Pidihazjlík však zůstal díky hereckým kreacím bratrů Wayansových hnedka v dohledu. A to je jen a pouze dobře, protože tak neskonale pitomá komedie se rodí jednou za pět let. Může být blbá, může si neustále ujíždět na bouchancích do koulí a prostoduchém fyzickém násilí, to ale neznamená, že by nemohla být pro dobře nasměrovaného uživatele i zábavná. Bratři Wayansové díkybohu prokládají zhovadilosti i neskutečně přepálenými gagy, které jsou tak moc dementní, až se jim nelze nesmát. Tak třeba bitka pidihajzlíka (kdo nechápe: pidihajzlík= digitálně zmenšený Marlon Wayans) s hokejistou, jenž mu bruslí mašíruje ksicht, se vymyká všem myslitelným standardům pro násilí na filmovém plátně. Ale vůbec se vším se Wayansové ocitají mimo meze známého vesmíru – když totiž někdo nechá močit do pusy kriminálníka, který se vydává za mimino, přepisují se dějiny. Pidihajzlíka se zkrátka nebojte: Minimálně soubojem s Robem Schneiderem a závěrečnou „loučící“ scénou vás pobaví a ještě vám stihne připomenout, že vlastně všechny ostatní hollywoodské komedie jsou docela inteligentní a technicky propracované. Pidihajzlík se pohybuje v úplně jiném časoprostoru. („guilty“ 4/10)

Opět se potvrzuje, že shity mívají kolikrát lepší bonusovou výbavu než milované majstrštyky. Nevím kolik lidí se bude zajímat o to, jak vznikala obskurnost Pidihajzlíkova formátu, přídavné materiály však takovým otrlým jedincům můžou slušně posloužit. Pravda, většina bonusů se natáčení přímo netýká: Slouží spíš jako platforma pro podivné šaškování bratrů Wayansových, vzájemné popichování a bizarní vtipkování, které plně doceníte – pokud na zmíněné jevy máte náladu - hlavně v audiokomentáři. Z regulérních featurettů se zdá, že Wayansovi patří k těm filmařům, co si celovečerákem dělají radost hlavně sami sobě. Zastavíme se proto u „legračního“ pitvoření Marlona Wayanse před zeleným plátnem, anebo u caparta, kterému byl digitálně nasazován jeho šklebící se obličej. Spíš než do tvůrčí dílny nahlédneme do toho úchylného (a pro zasvěceného zjevně dost veselého) prostoru, kde se vymýšlejí soulože padesáticentimetrového zaprclíka s maminou. Nejpozději u obskurních vystřižených scén asi pochopíte, že by se do Wayansovic rodinného kruhu měl někdo infiltrovat a rozbít jej zevnitř.

Obraz: 1,85:1
Zvuk: Dolby Digital 5.1 - anglicky, česky, maďarsky a polsky
Titulky: české...
Cena: 399,-
K mání od: 12. 3. 2007