Stěží najdete v Hollywoodu většího Patriota než je Roland Emmerich. Paradoxně, původem Němec. On se za to nestydí a na jeho filmech se tahle "slabina" dost projevuje. Tedy slabina ... jak se to veme. Filmoví fajnšmekři kroutí hlavou nad patosem, zatímco vlastenci ze země svobody zaplňují Emmerichovu kasičku. Patriot je z jeho filmů logicky ten nejvíce vyhraněný, co se oslav Ameriky týče. Zabírá okamžik historie, na který je celý národ nesmírně pyšný. Během filmu proto nechává jednoho z hrdinů šít vlajku, aby s ní pak Mel Gibson na konci běhal po poli jak nadržený králík. Vůbec nejvíc si libuje ve vlasteneckých řečích, obzvlášť velký čas si dává s narukováním do armády, aby ukázal amerického ducha ve vší kráse. Kde může, tam prostě přehání. A fanfároidní (jinak dost nevýrazný a jakoby nesvůj) John Williams mu ještě přizvukuje. Po celou stopáž Emmerich balancuje na hraně snesitelnosti, vždycky ale prokáže dost rozumu na to, aby sám sobě včas zatnul tipec. Když se tedy dneska řekne Patriot, logicky si každý vzpomene na Mela Gibsona s vlajkou ... a to je tak všechno. Velice solidní film v divácké paměti zůstal zaznamenán jen jako další americká připitomělost, oslava (až reklama) národa, který už dlouho není in.

 Přitom je tu spousta jiných věcí, kterých by si divák měl všimnout - výborná kamera, která díky vysokému rozlišení obzvlášť vyniká, stejně jako výprava (i když ta se díky Emmerichově lpění na konkrétních postavách často omezuje ve své velikosti, díky čemuž se zdá, jako by osud Států ležel na bedrech deseti lidí). A vlastně ani Emmerichova rozmáchlá režie nezaostává. On totiž umí - ne že ne. Patriot má hlavně díky jeho velikášství a díky jako vždy skvělému Melu Gibsonovi pár silných momentů, které trochu pošimrají slzotvorné žlázky. Na druhé straně pak stojí Jason Isaacs, exemplární případ slizkého parchanta, kterého byste i z pohodlí gauče nejradši uškrtili. V nádherných venkovských scenériích se odehrává bitva dvou mužů a válka dvou národů. To první dostává více prostoru, vyznění filmu je ale jasné hned od začátku. Pokud však ignorujete věčné zdůrazňování národní pýchy, obstojí Patriot i dnes jako velmi dobrý historický film, který šlape jak hodinky.

Vysoké rozlišení jako by mu proto bylo šité na míru. Sony si prostě umí do svého modrého repertoáru vybrat ty správné eye-candy filmy. Hlavně v exteriérech potěší silně kontrastní scény s malebnou strukturou; tráva, kukuřičná pole, hlína odletující od koňských kopyt nebo dělových koulí; detaily obličejů ve svitu zapadajícího slunce, to všechno jako by byl referenční materiál demo-disků. Emmerich s Calebem Deschanelem (který mimochodem později zaznamenal Gibsonovo Umučení Krista) se vůbec dost vyžívají ve hře se světlem. Neustále staví paprskům do cesty překážky  - ať už jsou to větve stromů nebo žaluzie -, takže každý druhý záběr je nasvícen "viditelnými proudy světla". Tady mám jediné výhrady, protože podmínky pro takový efekt většinou dost ubírají na hloubce obrazu (na rozdíl od takového Bayova protisvětla). Ty temnější vypadají, jako by někdo nechtěně přidal na jasu, světlejší zas jako by vám ztlumili kontrast. Nedopadla tak každá scéna, jinak špičkovému obrazu ale tenhle umělecký záměr dost ubírá. Transfer je nicméně výborný. Stejně jako zvuk. Klasické soňácké PCM nezklame. Naopak, už některé úvodní scény zaskočí až křišťálovou čistotou. To oceníte hlavně na výstřelech z mušket, kterých tu je ... spousta. Pustit si místo toho český dabing by byl přímo hřích.

S bonusy už se to tak slavně nemá. Dostanete dva dokumenty. Ten první - Art of War je o ... umění války. Ve dvanácti minutách se tu většinou žasne nad formalitou tehdejšího boje. Pár záběrů z natáčení válečných scén, trocha těch pouček o typech zbraní a boření některých mýtů (třeba toho o vybuchujících dělových koulích). Většinu z toho už si ale uvědomíte z filmu samotného, kde "všechno, co herci dělají, opravdu umí". Desetiminutové True Patriots je z části o výpravě, z části o těch skutečných patriotech. Dohromady sice dostatečná výbava, o natáčení se ale nic nedozvíte, což je velká škoda. Všechny bonusy jsou v SD, žádný HD-exclusive materiál se nekoná, stejně jako HD-funkce.

Co se rozšířené verze týče: jde většinou o kosmetické úpravy. Krom výjimek jsem si většiny z nich (s tím, že původní verzi jsem viděl naposledy před dvěma lety) ani nevšiml. Některé vás sice praští přes čumák pro svůj necitlivý "nástup" (pohřeb prvního zesnulého syna, voják umírající po přepadení "Duchem" - ačkoliv ta je dost důležitá a v sestřihu pro kina neměla chybět), jiné ovšem prakticky nezaznamenáte (třeba prodloužené rozhovory Cornwallise a Tavingtona, o těch jsem se musel ujistit na IMDb). Nic zásadního vám každopádně jejich vynecháním neuteče.

P.S.: Obalu vládne obludně photoshopovaný Mel Gibson jak z muzea voskových figurín.

Obraz: 2,40:1 :: 1080p (AVC)
Zvuk: PCM 5.1 - anglicky :: Dolby Digital 5.1 - česky
Titulky: české...
Datum vydání: . 21. 09. 2007
Cena: 799,-