Panství Downton jsem nikdy neviděl. Ani vteřinu. A nemám pocit, že by to nějak zásadně ovlivnilo můj život. Tedy neměl jsem až do včerejška, kdy jsem vyrazil na projekci filmového Panství Downton a přemýšlel, jak napíšu recenzi, ve které budu moci maximálně chválit kostýmy, protože většině těch věcí na plátně nebudu absolutně rozumět. Ale nakonec to dopadlo dobře. Vlastně to dopadlo podstatně lépe, než jsem doufal. 

Celovečerní Panství Downton se odehrává v roce 1927, tedy pár let po poslední epizodě seriálu. Obyvatelé panství zjišťují, že u nich při svém výletu po Anglii chtějí přespat samotný král s královnou. Jde pochopitelně o obrovskou čest, zároveň to však znamená hromadu problémů. Majitelé Crawleyovi nemají zrovna peníze na rozhazování, tlačí je čas, protože návštěva se má konat vcelku brzy, a navíc má každý z nich dost starostí s vlastním životem. A to samé platí i pro služebnictvo. Někdo řeší svatbu, další je podezřelý z antimonarchistického smýšlení a pár lidí dokonce zvažuje i prodej celého panství. Může být ovšem i hůř, ještě před královským párem totiž přijedou šéfové jeho služebnictva a dají všem najevo, že odteď tu mají hlavní slovo oni. A to si kuchařky, služky ani komorníci nechtějí nechat líbit. Začíná boj nejen o to, kdo bude nakonec obsluhovat krále s královnou, ale i o samotnou čest obyvatel panství Downton. 

Panství Downton: FOTOGALERIE

Jsem si vědom, že to nezní extra zajímavě, zvlášť pro někoho, kdo seriál nesledoval. Ale ono to překvapivě zajímavé je! Panství Downton na plátně skvěle vypadá. Všechny kostýmy, výprava, hudba i práce s kamerou jsou bezchybné a hezky se na to kouká. Mnohem důležitější však je, jak se tvůrcům povedlo pracovat s postavami. Těch je tu fakt spousta, snad dvacítka a každý hrdina nebo hrdinka prožívají svůj malý příběh, který by měl mít začátek, nějakou gradaci a konec. Sice se tu občas nakousne nějaká „seriálová minulost“, většinu času jde ovšem o nové minipříběhy, takže orientovat se v nich není tak těžké i přes fakt, že jednotlivé postavy jsem si pamatoval spíš díky obličeji a ne jménu. 

Film kvůli množství hrdinů a malých příběhů neskutečně šlape a zároveň zvládá dotáhnout do konce úplně všechno, ať už milostné trable mladé kuchařky a jejího žárlivého nápadníka, spor o jedno staré dědictví, boj s královskými sloužícími nebo trápení se sexuální orientací jednoho z hrdinů. Nejsou to velké a mnohdy ani moc zásadní příběhy, ale jsou perfektně namíchané tak, aby nabídly humor, drama, romanci, úsměvné situace i silné emoce. 

V Panství Downton se pořád něco děje a i když může mít nováček trošku problém, že spousta těch věcí je vlastně dost povrchní a trošku směšná (to, že jdou šlechtici dramaticky v dešti pomáhat rozestavit židle a je svým způsobem docela legrační), celkově se na to dobře kouká. Člověk se nestačí nudit. Není kde, protože každé dvě minuty se příběh věnuje někomu jinému a z osobního dramatu o vyrovnávání se s vlastní sexualitou se stane dobrácky úsměvný příběh o prodavači, jenž je hrdý na to, že právě jeho vajíčka budou jíst král a královna. 

Přehrajte si trailer Dohromady to rychle a mile utíká a já musím ke svému překvapení říct, že jsem si to docela užil. Není to film, na který bych myslel i za měsíc, ale pokud vám hrozí, že musíte jít do kina jako doprovod někoho, kdo má seriál nakoukaný a bojíte se, že vůbec nebudete stíhat, tak nemějte strach. Kouká se na to fakt příjemně. A počítám, že fandové seriálu si to užijí ještě víc.