O FILMU

Některé filmové profily jsou značně masochistického charakteru a tento je jeden z nich. Debutující Martin Kotík v roce 2004 názorně předvedl, kvůli jakým filmům je zbytečné zakládat státem podporované fondy. Někteří jedinci - a Martin Kotík zjevně patří mezi ně - však mají více než jeden život, povstanou z popela špatných recenzí a mizivé návštěvnosti, ba zdá se, že jsou ještě více zoceleni, aby mohli škodit s neumenšenou silou. Co byste viděli, kdybyste se na Pánskou jízdu vypravili? Viktor (Martin Dejdar) ovdoví a se synem (Vladimír Škultéty) se musí utkávat s nástrahami života. Ještě, že je nablízku strýc Artur (Ondřej Vetchý) a rázný soused Lupínek (Josef Abrhám), kteří jeho životu poskytnou tolik vzruchů, že na stýskání nebude mít ani minutu času. Jestliže se film Pánská jízda na plakátech prezentoval jako „nová česká filmová komedie“, divák byl po shlédnutí výsledku nucen konstatovat, že přinejmenším dvě položky z tohoto sousloví se nezakládají na pravdě. A bohužel se nejedná o první dvě. Ano, Pánská jízda se promítala v kině, ale filmové parametry opravdu nemá. Jedná se spíše o televizní sitcom, který se odehrává v pěti viditelně papundeklových interiérech a celý zbytek světa je v něm smrsklý na tucet vertikálních jízd kamerou, která stále dokola ukazuje zašlé střechy a Prahu v ranním oparu. Skromných 75 minut Pánské jízdy si musí vystačit s málem a tak postavy ve valné většině případů dělají ne to, k čemu by je ponoukal zdravý rozum, ale aby při tom vypadaly legračně. To se žel moc často nedaří, protože pointy vtipů jsou neúměrně natahovány, aby bylo jisté, že i ten, jemuž byla od dětství odepírána vtipná kaše, již pochopil. Sitcom je však založen na tom, že gagy a slovní přestřelky pěkně odsýpají a divák tudíž nemá čas postřehnout, že se jedná o nakašírované nic. V tomto případě jde o nic tuplované aneb film z kolekce ocejchované rudými písmeny Na vlastní nebezpečí na křiklavě žlutém podkladu. Pozice 67. nejhoršího filmu na csfd už má nějakou váhu, nemyslíte?

FOTOGALERIE