To, že George Clooney je super před kamerou i za ní, není žádná novinka. Navíc má čuch na zajímavé látky, což ukázal i tím, že se produkčně podílel na Argu. Jednoduše je to jeden z těch lidí, které by v Hollywoodu měli vyvažovat zlatem, ovšem i ti největší fandové se musí u takovýchhle osobností připravit na možnost, že někdy šlápnou vedle. Jako s Pamářkáři.

Památkáři: FOTOGALERIE

Trailery navnadily, ale když se před několika měsíci stal z ambiciózní potenciální oscarovky film, jenž měl jít do kin na začátku února, začalo to být trošku podezřelé. Sice jsme ze všech stran slyšeli, že příběh skupiny historikům a šéfů muzeí, kteří přijedou během druhé světové do Evropy zachránit nejvýznamnější umělecká díla světa, je spíš pohodová a zábavná podívaná než projekt, který by měl bojovat o plešouny, i tak to však bylo docela nečekané. Mnohem větší a bohužel i mnohem méně příjemné překvapení je však to, že se Památkáři vlastně moc nepovedli. A obávám se, že veškerá zodpovědnost padá na Clooneyho hlavu.

Je s podivem, že člověk, jenž během své režijní kariéry zvládl bez problémů politické drama, inteligentní černou komedii a černobílou dialogovku a jako producent minimálně kecal do pořádného množství dramat často stojících na silných postavách, nezvládl své charaktery ukočírovat. Během prvních pěti minut nafasujeme partu intelektuálů, kteří jdou do uniforem a zamíří do Evropy zachraňovat obrazy a sochy. Potíž je však v tom, že Clooney se absolutně nezdržuje s nějakým představováním nebo snahou udělat z vojáků-intelektuálů hrdiny, kteří by diváka zajímali. Celou dobu uvidíte Johna Goodmana a Billa Murrayho a ne lidi, které hrají a to se týká všech. Jediný výraznější je Francouz Jean Dujardin a to jen proto, že … no protože je to Francouz. Jinak se ale nejspíš po hodině přistihnete, že vlastně ani nevíte, jak se jednotliví Památkáři jmenují.

Fandit jim a zajímat se o ně je prakticky nemožné. Člověk by si řekl, že tohle obsazení by bez problémů uhrálo i příběh o tom, jak člověk čeká na odbavení na letišti, ale bohužel. Všichni tu prostě jen existují, občas se pokouší hláškovat, hledají obrazy a jednou za čas některý z nich zemře. To je všechno. Není to chyba herců, je to chyba hrdinů, kteří zkrátka nudí. Clooney navíc na své postavy malinko kašle, vždycky je rozdělí do dvojic, každou pošle hledat něco jiného a po půl hodině se parta vždycky sejde. Mezi tím jedna dvojka narazí na ztraceného dvojáka, druhá se postaví protivníkovi, který ještě nedostal občanku, nebo shodou náhod narazí na nácka, jenž si ve své venkovské chaloupce schovává kousky z Rotschildovy kolekce. Skoro pokaždé je to však bez emocí, bez napětí, bez humoru, bez čehokoliv. Film plyne od začátku do konce a vpodstatě ani nezačne být zábavný. Snad jen linka s Mattem Damonem a Cate Blanchett funguje o malinko lépe, protože je osobnější, ale na druhou stranu pokus o jakousi romanci nakonec stejně skončí spíš unyle než tak, jak si asi tvůrci představovali.

Přehrajte si trailer A to platí víceméně o celých Památkářích. To, co tihle lidé za války udělali, si zaslouží obdiv a respekt. A taky lepší film. Clooney chtěl pravděpodobně natočit celý příběh v rámci možností realisticky. Skuteční členové Monuments Men asi taky nebojovali na frontě, ale pohybovali se desítky kilometrů v týlu a v relativním bezpečí a vždycky jen přijeli, prohrabali obrazy, zapsali to a jeli dál. Kdyby se někdo rozhodl do příběhu trošku víc šlápnout, zapojil by hrdiny víc do akce, přidal nějaké emoce, napětí a gradaci (vyklízení dolu plného uměleckých artefaktů těsně před tím, než si pro ně přijedou Sověti, fakt nestačí), mohla to být celkem jízda. Nejspíš by sice držkovali historici kvůli nedostatečné reálnosti, osobně bych však preferoval zábavnější film před reálnějším. A myslím, že nejsem sám.

Ve výsledku si pochvalu zaslouží jen obsazení, protože tihle herci i přes nezajímavost svých rolí zvládají být někdy docela fajn, pár úsměvných scén a solidní výprava. Jinak tu ale bohužel nic není. Kdyby se Památkáři skutečně pokoušeli ucházet o Oscary, bylo by to pro Clooneyho možná až trapné, takže je dobře, že nakonec premiéru studio odsunulo. Faktem však zůstává, že na film, jenž  by chtěl velebit důležitost umění, jsou Památkáři až smutně průměrní.